Milí čtenáři,
vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván jako "Open Access" v rámci licence CC BY 4.0, čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu.
Zařazení časopisu Paliva do databáze Scopus
Časopis Paliva byl v roce desátého výročí své existence zařazen do databáze Scopus. Paliva jsou tak jediným odborným časopisem v České republice zaměřeným na tuto problematiku, zařazeným v této uznávané databázi. Zařazením časopisu Paliv do databáze Scopus očekáváme další zvýšení kvality publikací a větší podíl článků v anglickém jazyce. Zároveň tak vzniká i nová příležitost pro budoucí autory z řad odborné veřejnosti, ale především akademických pracovníků a studentů pro jejich plánované publikace.
| 2-year | 3-year | 4-year | |
| 2022 Impact Factor | 0.316 | 0.233 | 0.200 |
| 2022 Impact Factor | 0.317 | 0.213 | 0.213 |
| 2021 Impact Factor | 0.31 | 0.31 | 0.31 |
| 2020 Impact Factor | 0.05 | 0.05 | 0.05 |
Scopus Impact Factor a další scientometrická data
Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS
Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů. Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.
Aktuální číslo:
Hydrogen for decarbonized energy systems: combustion characteristics, and applications in furnaces, engines, turbines, and microgrids
Hydrogen is becoming a key part of global plans to cut carbon emissions in power generation, transportation, industrial heat, and integrated microgrid systems. This paper examines the production pathways of hydrogen specifically grey, blue, green, pink, brown/black, and naturally occurring white hydrogen and assesses their techno-economic maturity in relation to projected demand trajectories through 2050. The combustion properties of hydrogen are analyzed comprehensively, highlighting its extensive flammability limits, elevated flame velocities, minimal ignition energy requirements, diffusive-thermal instabilities, and tendencies for NOₓ formation. These characteristics have a big impact on how hydrogen-fired furnaces, spark-ignition (SI) and compression-ignition (CI) engines, and advanced gas turbine combustors are designed and used. In furnaces, using hydrogen-enriched and pure-H₂ operation can greatly lower CO₂ levels, but the burners need to be redesigned to stop flashback and NOₓ. SI hydrogen engines are getting continue to improve, thanks to direct injection, Exhaust Gas Recirculation (EGR), boosting, and knock mitigation. Hydrogen-diesel dual-fuel CI systems, on the other hand, are very efficient and produce less carbon. Gas turbines have problems with flashback, thermoacoustic instabilities, and mixing non-uniformities. This has led OEMs to use multi-nozzle, cluster-type, and low-NOₓ combustor architectures. The study also talks about how hydrogen is used in hybrid renewable microgrids, which use electrolysis, Combined Heat and Power (CHP) units, and thermal recovery to store energy for a long time. Collectively, the findings demonstrate hydrogen’s strong potential to decarbonize multi-sector energy systems.
Sustainable conversion of agricultural waste: bio-oil production from castor stalk via pyrolysis
This study investigates the potential of castor stalk, an abundant agricultural residue in Gujarat, India, as a feedstock for sustainable bioenergy production through pelletization and pyrolysis. The castor stalk was processed and characterized to determine its proximate and ultimate composition, bulk density, and higher heating value. Pelletization significantly enhanced the energy density from 2665.66 MJ.m-3 to 7406.12 MJ.m-3. Pyrolysis experiments were conducted in a batch-scale pyrolyzer across a temperature range of 400 °C to 600 °C. The optimal temperature for maximum bio-oil yield (42.80 wt. %) was found at 450 °C, accompanied by bio-char (33.60 wt. %) and pyro-gas (23.60 wt. %) production. Gas chromatography analysis revealed the presence of energy-rich gases such as H2, CO, and CH4 in the pyro-gas, with a maximum higher heating value of 14.80 MJ m-3. The bio-char exhibited both favourable fuel properties and potential for use in agriculture and industrial applications. Overall, the study demonstrates the viability of castor stalk as a cost-effective and renewable biomass source for thermochemical conversion into valuable biofuels.
No decarbonization and energy transition but an interesting business opportunity: media discourse on renewable hydrogen in the Czech Republic
In the EU, renewable hydrogen may seem to be experiencing a hype. However, the situation in the Czech Republic is different. Despite the acceptance of several political strategies and legislation on renewable hydrogen, as well as policymakers speaking about hydrogen technologies, the public has shown little interest in the topic. As researchers have shown, one link between policymaking and public debate is the media. We addressed two research questions: 1) What attributes and themes link media messages to renewable hydrogen, and 2) Which actors are associated with renewable hydrogen in the media, and how are these actors portrayed? To find answers, we conducted a content analysis of 78 articles from selected Czech media outlets between 2021 and 2025. Regardless of the outlet, we found that business discourse dominates, presenting renewable hydrogen as a business or investment opportunity. Media framing has made renewable hydrogen a business topic that the public acknowledges but does not feel the need to engage with. Additionally, we found that the portfolio of actors mentioned in connection with renewable hydrogen corresponds with how it is framed. Economic actors were mentioned most frequently in the corpus. Other actors play relatively insignificant roles in the renewable hydrogen segment, including the state and the EU. While SMEs and their successful projects receive the most media coverage in the renewable hydrogen field, this positive image does not bring fundamental topics to public debate. Regarding renewable hydrogen, Czech media has not built bridges between policymakers and the public nor laid the groundwork to do so.
Detekce metanu a vodíku při dopravě a využití směsí vodíku a zemního plynu
Článek shrnuje aktuální trendy ve výzkumu a vývoji detekčních mechanismů a odpovídajících zařízení pro směsi vodíku a zemního plynu. Článek se specificky zaměřuje na principy využitelné pro detekci nebo stanovení koncentrace hořlavých plynů současně s vodíkem v různých aplikacích. Jedná se o zařízení využívaná v provozech tranzitu a distribuce zemního plynu, u koncových spotřebitelů (domácnosti, průmyslová energetická zařízení), a složkami integrovaného záchranného systému (IZS), u nichž je prioritou rychlá a přesná detekce bez vlivu křížové kontaminace. Článek poskytuje ucelené zhodnocení současného normativního rámce, především technických norem pro testování detekčních zařízení, a popisuje hlavní technologie stanovení plynů (katalytické, elektrochemické, polovodičové a optické senzory) z pohledu využitelnosti pro jednotlivé účely. U každé z metod jsou diskutovány principy funkce, současné technické a materiálové inovace a jejich limity týkající se selektivity, citlivosti a energetické náročnosti při aplikaci v komplexních plynných směsích.
Oxidační stabilita pyrolýzních olejů z odpadních plastů a pryží
V článku jsou shrnuty výsledky hodnocení termicko-oxidační stability a studia procesů stárnutí pyrolýzních olejů získaných ze zpracování odpadních plastů a pneumatik. Vzhledem k vysokému podílu reaktivních nenasycených uhlovodíků podléhají pyrolýzní oleje při skladování sekundárním degradačním reakcím, které nepříznivě ovlivňují jejich vlastnosti. Hlavním cílem práce bylo vybrat vhodnou metodiku stanovení oxidační stability a optimalizovat její podmínky pro specifika pyrolýzních produktů. Dále byl porovnán vliv zrychleného teplotního stárnutí s dlouhodobým přirozeným skladováním. Výsledky ukázaly, že standardní podmínky testů oxidační stability používané pro ropné produkty jsou pro reaktivní pyrolýzní oleje příliš agresivní, a pro hodnocení pyrolyzátů byly zmírněny pro dosažení vyšší citlivosti testu. Při studiu podmínek stárnutí se překvapivě ukázalo, že složení atmosféry nad vzorkem má zanedbatelný vliv na rychlost degradace. Naopak aplikace příliš vysokých teplot při zrychleném stárnutí vede k nežádoucím sekundárním reakcím, které výslednou stabilitu zkreslují. Podmínky testů se projevují jinak na pyrolyzátech z různých surovin – zatímco u olejů z polyolefinů se degradační procesy projeví postupným poklesem oxidační stability, u olejů z pneumatik dochází k odlišnému chování vlivem tvorby nerozpustných úsad. Upravený postup stanovení oxidační stability vycházející z metody PetroOxy se ukázal jako vhodný a rychlý nástroj pro předpověď skladovatelnosti pyrolýzních olejů z odpadních plastů a pryží.