2/2023
Obecné metody hodnocení paliv I: Stanovení prvků a neuhlovodíkových sloučenin
Tento článek je prvním ze série článků zaměřených na představení společných metod pro hodnocení plynných, kapalných a tuhých konvenčních i alternativních paliv. V textu je prezentován přehled stanovovaných prvků a jejich neuhlovodíkových sloučenin pro jednotlivá kapalná a plynná paliva. Dále jsou prezentovány metody pro stanovení těchto analytů a diskutován je také význam těchto stanovení. Důraz je kladen zejména na normované parametry a zkoušky, ale v některých případech jsou diskutované i nenormované zkoušky, resp. normami nevyžadovaná stanovení. Hlavním cílem článku je poskytnout ucelený přehled toho, které prvky a sloučeniny se sledují u jednotlivých paliv, proč se tyto analyty sledují a jaké metody se za tímto účelem používají.
Budoucnost českého plynárenství
Sektor plynárenství je v ČR nejvýznamnějším dodavatelem energie pro domácnosti a průmyslové podniky. V roce 2022 představovaly dodávky energie obsažené v plynu asi o jednu čtvrtinu vyšší obsah energie, než dodávky energie v podobě elektřiny. Plynárenství je tak klíčovým odvětvím pro zajištění úspěšného růstu průmyslové produkce i růstu životní úrovně obyvatel. Soubor dohod Greeen Deal, které nedávno přijala Evropská unie, však předpokládá postupné omezování spotřeby zemního plynu a jeho nahrazování ekologicky vyrobeným (zeleným) vodíkem. Výroba zeleného vodíku v ČR však zatím není průmyslově zavedena a její realizace si vyžádá nemalé finanční částky potřebné jako investice do příslušné infrastruktury. To se odrazí ve významném růstu ceny plynu obsahujícího předepsaný podíl zeleného vodíku. Bude za této situace plyn konkurence schopným palivem ve srovnání s el. energií? Vše bude záležet na tom, jaké množství elektřiny a zeleného vodíku bude ČR schopna v budoucnosti vyrábět či importovat a za jakých ekonomických podmínek. Článek popisuje současnou situaci v českém plynárenství a nároky, které na něj pro budoucí rozvoj kladou dohody Green Deal, pokud zůstanou i nadále v platnosti.
Nízkoteplotní pyrolýza kyseliny polymléčné a její produkty
Kyselina polymléčná (PLA) byla původně deklarována jako biodegradabilní, což se ale nepotvrdilo a nyní je třeba hledat metody účelné likvidace odpadů z výrobků z tohoto polymeru. Významnou metodou zpracování odpadní PLA může být nízkoteplotní pyrolýza. Pyrolýza samotné PLA při teplotách do 420 °C poskytuje téměř 50 % hm. oleje a plyn s obsahem CO nad 90 obj.%. Teplota nad 420 °C již neposkytuje takový výtěžek oleje. Výhodou této metody (do 420 °C) je možnost takto získat kapalná i plynná paliva o přijatelné výhřevnosti, alternativně zdroj cenných chemických látek (tetrahydrofuran, paraldehyd, cyklopentanon a éter) nebo oxidu uhelnatého pro četné aplikace, včetně biomedicínského využití. Nízkoteplotní pyrolýzou mohou být účelně zpracovány i plastové odpadní směsi s vysokým podílem PLA. Byla porovnána hmotová bilance a produkty získané nízkoteplotní pyrolýzou PLA a směsi PLA s lehkou frakcí plastového směsného odpadu (LPO) v poměru 1:1 při teplotě 380 °C. Pyrolyzovaná směs vykazuje velmi podobný výtěžek tuhého uhlíkatého zbytku a oleje (38 % hm. a 35 % hm.), přičemž složení pevné fáze se lišilo od nízkoteplotní pyrolýzy PLA jen minimálně. Ačkoliv byl poměr PLA:LPO 1:1, obsah CO klesl cca o 20 obj.% na úkor CO2 a lehčích uhlovodíků C2-C5.
Vlastnosti a analýza kapalných alternativních paliv III: Rostlinné oleje a hydrogenované rostlinné oleje
Význam alternativních paliv a biopaliv neustále roste, a to z důvodů zajištění energetické bezpečnosti, udržitelnosti a sociální odpovědnosti. Tento článek je dalším ze série přehledových článků vypracovaných s cílem rekapitulovat informace o požadovaných vlastnostech jednotlivých alternativních paliv, metodách jejich zkoušení a významu jednotlivých analýz a je zaměřen na paliva na bázi rostlinných olejů a hydrogenovaných rostlinných olejů.