Práce je zaměřena na studium vlivu anorganických sloučenin, a to zejména různých chloridů Al, Cu, Fe a Pb na tepelnou polykondenzaci anthracenu, dibenzo/b,d/furanu, dibenzo/b,d/thiofenu a karbazolu.
Nízkoteplotní oxidace jako složitý přírodní fenomén způsobuje znehodnocení klíčových vlastností černé-ho uhlí pro jeho vysokoteplotní karbonizaci. Práce se věnuje sledování vlivu nízkoteplotní oxidace na tři vybrané ukazatele koksovacích vlastností za definovaných laboratorních podmínek. Byl prokázán výrazný pokles dilatace a maximální plasticity po dobu sledování v teplotním rozsahu 25 až 100 °C. Z práce dále vyplývá, jak jsou jednotlivé ukazatele citlivé vůči působení nízkoteplotní oxidace.
Práce se zabývá hodnocením možností využití rychlé plynové chromatografie spojené s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (Fast GC-MS) v oblasti analýzy benzinů. Vedle základní instrumentace a popisu optimalizace chromatografických podmínek jsou v článku diskutovány možnosti identifikace a kvantifikace jednotlivých složek automobilových benzinů. Výsledkem optimalizace je navržený teplotní program kapilární kolony, dělící poměr i režim průtoku nosného plynu. Vypracovanou metodou bylo identifikováno a kvantifikováno celkově 295 složek přítomných v automobilovém benzinu za přijatelných 30 minut.
V předložené práci jsou zkoumány adsorpčně–desorpční procesy NO na aktivním uhlí. Účelem prováděných experimentů bylo najít podmínky, při kterých je vrstva aktivního uhlí schopna utlumit koncentrační fluktuace NO (1 % mol. nebo 0 % mol.) v plynu vstupujícím do vrstvy. Bylo zjištěno, že s rostoucí průměrnou koncentrací NO roste minimální doba zdržení nutná ke zrovnoměrnění vstupních koncentračních výchylek NO. Pro zrovnoměrnění průměrných koncentrací NO v rozmezí 357 - 1428 ppm byla zjištěna minimální doba zdržení v rozmezí 3 - 9 min.
Česká hnědá uhlí jsou charakteristická zvýšeným obsahem ekologicky významných stopových prvků, zejména arsenu a síry. Při tepelném zpracování těchto uhlí pyrolýzou síra a arsen přecházejí do jednotlivých produktů pyrolýzy. V příspěvku je popsána distribuce arsenu a síry do pyrolýzních produktů při pyrolýze vybraných druhů českých hnědých uhlí s různými obsahy síry, popela a dehtu.
Roztavená směs olova a lithia (Pb-17Li) o (přibližně) eutektickém složení je uvažována jako stínící a množivý materiál a v případě některých konceptů i jako chladivo pro tzv. fuzní jaderné reaktory. Pro výrobu komponent těchto reaktorů byla vyvinuta nízkoaktivovatelná feriticko-martensitická ocel EUROFER 97 (s obsahem chrómu 8 - 10 % hm.). Hlavním korozním mechanismem v tavenině Pb-17Li je rozpouštění některých komponent slitin po určité inkubační době. Délka této inkubační doby a intenzita rozpouštění komponent slitiny může být ovlivněna např. oxidickými vrstvami na povrchu slitiny před expozicí v tavenině, teplotou taveniny a dalšími parametry. Testováním korozní odolnosti oceli EUROFER 97 se zabývají výzkumné týmy v různých evropských institucích. V tomto článku jsou popsány výsledky experimentu, jehož cílem bylo testování korozní odolnosti oceli EUROFER 97 v proudící tavenině Pb-17Li, při 500 °C, rychlost proudění taveniny se pohybovala kolem 10 mm.s-1.