Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

3/2024

1/2009

Elektrochemické korozní testy v kapalných biopalivech

Biopaliva jsou široce považována za možnou budoucí náhradu fosilních paliv. Problém dostupnosti fosilních surovin pro výrobu pohonných hmot je v současné době jedním z mnoha strašáků naší civilizace. Zdroje ropy jsou velmi nerovnoměrně geograficky rozptýleny, řada se jich nachází v oblastech politicky nestabilních a nebezpečí plynoucí z „energetického vydírání“ je záležitost od sedmdesátých let zcela reálná.

Vývoj hnědouhelného hornictví v ČR

V současné době jsou pro hnědouhelný průmysl v České republice důležité dva aspekty. Prvním z nich je dostupnost energetických zdrojů. Česká republika má jen velmi malé vlastní zásoby ropy a prakticky zanedbatelné zdroje zemního plynu a jaderných paliv, je tak prakticky závislá na importu těchto zdrojů. Jediným domácím energetickým zdrojem je tedy uhlí. Druhým aspektem jsou ekologické a místní limity těžby. Česká vláda upravila tyto limity třemi nařízeními z r. 1991, přičemž omezení těžby bylo použito k rychlému řešení ekologických problémů v té době. V současné době však tyto limity zamezují otevření nových perspektivních ložisek a ovlivňují i životnost povrchových velkolomů, které jsou nejvýznamnějšími zdroji hnědého uhlí v České republice.

Bionafta – perspektivy výroby a spotřeby v ČR

Článek je věnován výpočtu předpokládané spotřeby biosložek jako příměsi do motorových naft v ČR pro období 2009 až 2020. V souvislosti s českou a evropskou legislativou se předpokládá zásadní zvýšení spotřeby biopaliv, které není možné pokrýt současnými kapacitami pro výrobu MEŘO, nárůst spotřeby po r. 2018 bude pravděpodobně nutné pokrýt z dalších obnovitelných zdrojů. Zvyšující se povinný podíl biopaliv pravděpodobně také povede k používání motorových paliv s vyšší koncentrací bioložky. Článek rovněž obsahuje energetickou bilanci výroby MEŘO a bilanci emisí skleníkových plynů z výroby a spotřeby tohoto paliva ve srovnání s klasickou motorovou naftou.

Využití metod oceňování biotopů ke kvantifikaci externalit z povrchové těžby uhlí

Povrchová těžba hnědého uhlí je stejně jako mnoho dalších oborů průmyslu spjata s nežádoucími účinky na životní prostředí. Do nákladů těžebních společností se promítají různé poplatky, zavedené českou legislativou jako kompenzace poškození životního prostředí způsobených těžbou. V příspěvku je popsána Hesenská metoda určování výše tzv. externalit a její aplikace na vybrané povrchové doly v severozápadních Čechách. Uvedená metoda se ukazuje jako vhodná pro vyhodnocení poškození životního prostředí vlivem těžby na krajinu a vyčíslená výše poškození odpovídá poplatkům těžebních společností.

Hrubý rozbor vzorků paliv pomocí termogravimetrie

Výsledky hrubého rozboru provedeného standardními metodami a TGA termogravimetrií byly porovnány pro uhlí, dřevěné pelety, čistírenské kaly a fermentované zbytky pocházející z Portugalska. Ze stanovení obsahu vody při teplotách 105 °C a 130 °C plyne, že standardní metoda je vhodnější pro termolabilní a špatně desintegrovatelná paliva včetně paliv nejasného původu. TGA stanovení lze doporučit pro ověřená paliva za podmínky, že příprava analytického vzorku probíhá při snížené teplotě. Kompoziční analýzy až do teploty 900 °C s použitím předsušeného analytického vzorku ukázaly, že výsledky prchavé hořlaviny, fixního uhlíku a popela z TGA metody a ISO metod jsou ve shodě pro paliva s vyšším obsahem fixního uhlíku. TGA metodu lze optimalizovat tak, aby se minimalizovaly rozdíly stanoveného popela a popela zjištěného ISO metodou. Budoucí vývoj umožní zvládnout experimentální obtíže i pro obtížné vzorky biomasy typu čistírenských kalů a fermentovaných odpadů.

Alotermní fluidní zplyňování biomasy

Biomasa je jedním z nejperspektivnějších obnovitelných zdrojů energie v podmínkách České republiky. Zplyňování biomasy a využití vyrobeného plynu v plynovém motoru napojeném na generátor je velmi nadějnou technologií pro přeměnu energie lignocelulózové biomasy na elektřinu. Příspěvek popisuje experiment, při kterém byla zplyňována dřevní biomasa v atmosférickém fluidním generátoru za alotermních podmínek. Byl sledován vliv teploty reaktoru a vliv materiálu fluidního lože (písek, vápenec) na složení plynu a na jeho výtěžek. Byl prokázán příznivý katalytický vliv vápence ve fluidním loži na složení a výtěžek plynu. Jako optimální teplota pro zplyňování s vápencem ve fluidním loži byla z hlediska kvality vyrobeného plynu stanovena teplota přibližně 830 °C.