The aim of this work is both the mathematical relation and the value variation analysis between CRI and CSR indexes. For this aim the physical mathematical model is proposed on the basis of the ISO-test. The physical basis of the model is a material balance of a one piece of coke from the ISO sample. Results of calculating by the model are curves of CSR=f(CRI) which reproduces the regressions in analogy with CSR=a+b.CRI for most coke-producing countries. The model showed that a larger part of CSR=f(CRI) curve is linear and that a universal regression in analogy with CSR=a+b.CRI does not exist. As follows from the model, every piece of coke from the ISO sample has its own CSR=f(CRI) curve with a CRI and CSR point. Between pieces of coke, variations of CRI and CSR values can be explained by the open pore amount, the coke pores’ surface area, the statistical distribution of molecular oriented domains on the basis of Lc and the coke piece mass. In our results, pores with a geometrical orientation from the outside to the center of a coke piece and having a minimum length significantly influence on the coke quality according to CRI and CSR indexes.
Článek se věnuje tématu adsorpce oxidu uhličitého na vzorcích hornin, z nichž dva jsou bohaté na montmorillonit a jeden na kaolinit. Posledním srovnávacím vzorkem je často používaný zeolit klinoptilolit. V teoretické části jsou shrnuty některé aktuální výzkumy týkající se využití bentonitů jako adsorbentů, a to jednak ve své surové podobě, jednak po různých chemických úpravách. Zde prezentovaná studie nenavrhuje žádný modifikační postup, ale testuje vzorky neupravené a vzorky podrobené kalcinaci při teplotách 250–750 °C. Kalcinace probíhala pomocí karuselového TGA s navážkami jednotek gramů, což zároveň umožnilo záznam křivek hmotnostních změn a získání dostatečného množství kalcinátů pro další analýzy. Z hlediska dosažení nejvyššího specifického povrchu a celkového objemu pórů se optimální kalcinační teplota u vzorků fylosilikátů pohybovala v rozmezí 250–450 °C. Přírodní zeolit naopak vykazoval zhoršení obou těchto parametrů při jakékoli teplotě přesahující 150 °C. Stejná teplotní závislost byla zjištěna i v případě adsorpčních kapacit stanovovaných automatickým analyzátorem Autosorb IQ pomocí čistého CO2. Měření na tomto přístroji zároveň potvrdila, že vybrané levné přírodní materiály poskytují srovnatelné adsorpční kapacity jako komerčně dostupné molekulové síto 13X sloužící zde jako referenční vzorek. Na základě provedených analýz byly stanoveny výchozí podmínky úpravy vzorků pro nadcházející měření adsorpčních vlastností na větší aparatuře pracující v režimu PSA/TSA.
Anaerobic sludge digestion is an important tool for converting sludge into a renewable fuel - biogas. However, digested sludge can also be used as a fuel, and a fundamental parameter determining the energy value of digested sludge is as effective as possible dewatering. The main aim of the presented study was to evaluate how the anaerobic digestion (AD) technology and post-treatment technology can affect sludge dewaterability. Two technological alternatives of AD were evaluated: mesophilic (MAD) and thermophilic (TAD). In addition, also the effect of postaeration of digested was evaluated. The dewaterability was assessed using two methods based on centrifugation and filter pressing. Finally, the sludge cake concentration of total suspended solids (TSS) was compared. The results showed the difference in sludge dewaterability for the tested sludges: The sludge cake concentration was similar or slightly higher for MAD compared to TAD sludge. Post-aeration of digested sludge increased sludge cake concentration.
V současné době je nejen v České republice stále větší tlak na snižování emisí oxidu uhličitého a také na ukončení těžby a spalování uhlí. Jednou z cest, jak využít stávající provozy uhelných elektráren, je jejich transformace na paroplynové elektrárny. Ty mají nejen nižší emise a vyšší účinnost než uhelné elektrárny, ale také představují stabilní zdroj elektrické energie v porovnání s větrnými nebo solárními elektrárnami. Článek se zaměřuje na samotný popis a princip paroplynové elektrárny, včetně porovnání jejich výhod oproti uhelným elektrárnám. Dále zmiňuje a porovnává způsoby transformace stávajících uhelných elektráren na paroplynové. V závěru je diskutováno možné rozšíření těchto elektráren v České republice v následujících letech s ohledem na politiku EU ve směru ochrany klimatu.