Odstraňování/čištění CO2 z plynných paliv jako nežádoucí příměs je současný trend. Na rozdíl od tohoto trendu tento článek popisuje pozitivní vliv přítomnosti CO2 v plynném palivu na základní parametry motoru, jako je střední indikovaný tlak, indikovaná účinnost a produkce NOx. Příspěvek detailně analyzuje vztah mezi součinitelem přebytku vzduchu, úhlem předstihu a hmotnostní podílem CO2 v palivu. Z výsledků vyplývá, že zvýšení hmotnostního podílu CO2 v palivu umožňuje zvýšit pro konstantní úroveň emisí NOx výkon motoru a optimalizovaný podíl CO2 umožňuje zvýšit indikovanou účinnost motoru.
Článek se zabývá kopyrolýzou směsí hnědého uhlí a řepkových pokrutin v různých poměrech za různých teplot. Pyrolýza byla prováděna dvěma způsoby, a to na laboratorní aparatuře a na mikropyrolýzní jednotce. Plynné produkty z laboratorní pyrolýzy byly identifikovány metodou plynové chromatografie s dvojitým tepelně vodivostním detektorem. Těkavé produkty z mikropyrolýzy a kapalné kondenzáty z laboratorní pyrolýzy byly analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Obě metody pyrolýzy byly porovnávány z hlediska složení jednotlivých produktů.
Pro odstraňování CO2 ze spalin je testována možnost využití adsorpce jako alternativního postupu k dosud nejčastěji využívaným absorpčním metodám. Absorpční metody se potýkají především s volatilitou, degradabilitou a korozivitou používaných solventů, což vede ke zvyšování provozních nákladů. Imobilizací aktivní složky na pevném sorbentu lze dosáhnout omezení těchto nežádoucích vlastností. Tento příspěvek je zaměřen na přípravu a základní vyhodnocení relevantních vlastností vybraných adsorbentů a na jejich porovnání z hlediska využitelnosti v oblasti adsorpce CO2 z modelových plynů podobného složení, jako mají spaliny vznikající při spalování pevných paliv.
Článek se věnuje problematice testování adsorbentů používaných pro sušení plynů. Na laboratorní aparatuře byly proměřeny adsorpční izotermy pro vodní páru při 20 °C na 4 vzorcích nanovlákenných adsorbentů na bázi SiO2 a pro porovnání ještě na 2 vzorcích průmyslově vyráběných silikagelů. Dále byla testována termická desorpce vody z nasycených adsorbentů jejich zahříváním na vysoké teploty.
V článku je popsána konstrukce a funkce poloprovozní koksovací jednotky určené ke koksování uhlí a alternativně také k pyrolýze biomasy. Funkce jednotky byla testována při koksování směsi černých koksovatelných uhlí. Na základě získaných výsledků byla provedena látková bilance získaných produktů – kapalné organické fáze, vody, pyrolýzních plynů a vzniklého koksu. Bylo také sledováno složení plynu produkovaného v průběhu koksovacího procesu. Dále byly testovány některé vlastnosti vyrobeného koksu a tyto vlastnosti byly porovnány s vlastnostmi koksu vyrobeného v provozní koksovací baterii.
Článek je zaměřen na porovnání distribuce a kvality produktů pyrolýzy dvou vzorků biomasy a třech vzorků německého měkkého uhlí z různých revírů. Pyrolýza probíhala v teplotním rozpětí od 250 do 750°C za atmosférického tlaku v reaktoru s pevným ložem. Vznikající pyrolýzní plyn byl analyzován na plynovém chromatografu, což umožnilo sledování změn složení pyrolýzního plynu se vzrůstající teplotou. Největší rozdíly ve výtěžcích produktů pyrolýzy biomasy a uhlí byly zaznamenány v případě polokoksu a kondenzátu. Největší rozdíly ve složení vznikajícího plynu pro oba druhy pyrolyzovaných materiálů se projevily u vodíku a oxidu uhelnatého.