3/2015
Studium metod pro stanovení vlhkosti v biomase a nedopalu v jejím popelu
Článek se zabývá vlastnostmi slámy jako paliva pro teplárenské účely a stanovení nedopalu v popelu po jejím energetickém využití. Nedopal ze vzorků popelů z teplárenských provozů byl zkoumán pomocí termogravimetrické analýzy za využití Boudouardovy reakce. Tato endotermická reakce nevyžaduje předchozí kyselé loužení vzorku pro odstranění uhličitanů. Stanovení nedopalu touto metodou bez úpravy metodiky není příliš univerzální. Reakce neproběhla u vzorku s vyšším obsahem draslíku, a to kvůli spékání vzorku a tvorbě skelných nánosů za vyšších teplot. Pro rychlé stanovení vlhkosti v palivu ze slámy pomocí FTIR spektrometru byla sestavena kalibrační křivka. Získané výsledky ukázaly dostatečnou přesnost a byly porovnány s normovanou metodou stanovení vlhkosti paliva v sušárně při 105 °C.
Katalyzátory pro hydrogenaci kapalných produktů zpracování biomasy
O katalytické hydrogenační zpracování kapalných produktů zpracování biomasy je v poslední době rostoucí zájem, a to jak v akademickém, tak i v průmyslovém světě. Tento článek shrnuje používané katalyzátory pro hydrogenační zpracování na základě dostupné literatury. V úvodu je stručně představený proces katalytické hydrogenace kapalných produktů zpracování biomasy a surovin pro tento proces, dále je pak diskutováno složení katalyzátorů a katalytické nosiče. V současné době se nejvíce používají katalyzátory na bázi sulfidů kovů, z nich pak Ni-Mo a Co-Mo. Jejich pořizovací a provozní náklady jsou nižší ve srovnání s katalyzátory na bázi vzácných kovů, mají vyšší odolnost vůči nečistotám a umožňují společné zpracování rostlinných olejů a ropných látek ve stávajících rafinérských zařízeních. Z nosičů je dnes stále nejpoužívanější alumina.
Hydrogenace rostlinných olejů na paliva pro vznětové motory
V článku jsou shrnuty literární poznatky o hydrogenaci rostlinných olejů, která poskytuje alternativu k dosud běžněji užívanému procesu jejich transesterifikace, kterou se vyrábí bionafta. Velkou výhodou hydrogenace je zisk bezkyslíkatých sloučenin, především alkanů, vroucích v destilačním rozmezí motorové nafty. Jako suroviny se dají využít běžně zpracovávané olejnaté rostliny, respektive oleje z nich vyrobené, živočišné tuky a odpadní oleje z potravinářského využití. Další její výhodou je možnost zpracovávat tyto biosuroviny společně s ropnými frakcemi. Hydrogenací připravený střední destilát má vynikající cetanové číslo, ultranízký obsah síry, vynikající stabilitu a výhřevnost.
Desulfurace středního destilátu z pyrolýzního oleje z odpadních pneumatik
Cílem práce byla charakterizace oleje z pyrolýzy pneumatik destilační frakcionací na užší destilační řezy a posou-zení možnosti hydrogenační desulfurace středního destilátu s destilačním rozmezím 218 - 300 °C, který je možno z tohoto oleje získat. Desulfurace byla prováděna ve vsádkovém reaktoru při různých reakčních podmínkách. Dvoustupňovou hydrorafinací (nejprve na CoMo katalyzátoru a poté na NiW katalyzátoru), při teplotě 370 – 390 °C a tlaku vodíku 12 MPa, bylo dosaženo snížení obsahu síry v surovině z více než 1 % hm. na velmi nízkou hodnotu 14 mg.kg-1.