Aviation kerosene is the fastest growing transportation fuel. Regardless of the ambition to replace it by SAF, consumption of the mineral component in JET fuel will grow. In oil refineries, kerosene fractions are used to produce JET fuel and as a component of diesel fuel. These fractions can differ in origin and composition. In this article the possibility of blending hydrocracked kerosene used for JET production and hydrotreated kerosene used for diesel fuel production was investigated. It was concluded that significant synergies can be achieved by blending of these fractions in terms of increasing JET fuel production by up to 2.5 times, controlling the aromatics content of hydrocracked kerosene and obtaining a fraction for blending of diesel fuel with improved low temperature properties.
V rámci ekologizace výroby elektrické a tepelné energie přistupuje část provozovatelů tepláren na diverzifikaci svého palivového mixu materiály klasifikace biomasy. Jedním z těchto materiálů je rovněž stabilizovaný čistírenský kal. Národní legislativa přistupuje ke zpřísnění limitů hygienizace těchto materiálů a provozovatelé biologických čistíren odpadních vod tak hledají nové využití pro daný materiál, přičemž jako jedno z možných řešení se nabízí právě spalování či spoluspalování ve stávajících zařízeních. Článek se zabývá popisem situace, rozborem, provozní zkouškou a jejím vyhodnocením spoluspalování sušeného stabilizovaného čistírenského kalu na teplárenské technologii s ohledem i na emise NOx a SO2.
V důsledku postupně se zmenšujících zásob paliv z fosilních zdrojů a také z environmentálních důvodů významně vzrostl a stále ještě roste význam alternativních paliv. Tento článek je prvním z připravované série článků zaměřených na plynná, kapalná a tuhá alternativní paliva. Cílem článků je poskytnout přehled požadovaných vlastností a metod zkoušení jednotlivých alternativních paliv předepsaných příslušnými normami. První článek z připravované série je zaměřen na plynná alternativní paliva na bázi vodíku a zkapalněných ropných plynů.
Článek je zaměřen na porovnání vlastností porézní struktury různých adsorpčních materiálů zjištěných pomocí měření adsorpčních izoterem různých adsorptivů. Byly měřeny BET izotermy na vybraných vzorcích adsorbentů s použitím dusíku nebo argonu jako adsorptivu při teplotě -196 °C na přístroji Autosorb ASiQ. Z naměřených izoterem byly vypočteny a porovnány BET povrchy a celkové objemy pórů jednotlivých vzorků. Naměřená data byla dále zpracována také pomocí metody t-plot. Výsledky ukazují poměrně vysoké rozdíly při použití jednotlivých adsorptivů. Největší rozdíly byly zjištěny u směsného adsorbentu Envisorb, který je tvořený až z 85 % silikagelem, zbytek je aktivní uhlí. U čistého silikagelu SGR 50 byl rozdíl mezi měření BET povrchu dusíkem a argonem pouze 4 %.
Modelová řada směsí černého uhlí s minerální látkou byla proměřena ve spalovacím kalorimetru s cílem upřesnit maximální obsah nehořlavých, minerálních příměsí, kdy ještě není snížena účinnost spalování uhlí. Sledování prokázala, že snížení účinnosti spálení/shoření lze očekávat u uhlí převyšující obsah minerálních látek 50 %. Tehdy již vzorek v kalorimetru nevyhoří v celém svém objemu a účinnost spálení tak klesá.