1/2014
Adsorpční odstraňování CO2 ze zemního plynu za vyššího tlaku
Jednou z možných úprav zemního plynu pro další využití je jeho zkapalnění na tzv. LNG (Liquefied Natural Gas). Při této úpravě je mimo jiné třeba snížit obsah oxidu uhličitého v zemním plynu, protože by mohlo dojít k jeho vymrzání. Tato práce je zaměřena na testování adsorpčního odstraňování CO2 ze zemního plynu využitelného dále pro přípravu LNG. Testovány byly dva komerčně dostupné adsorbenty s odlišnými vlastnostmi. Testy byly zaměřeny na zjištění adsorpční kapacity adsorbentů pro CO2 za podmínek přicházejících v úvahu pro čištění plynu (zvýšený tlak plynu) a určení optimálních podmínek pro regeneraci adsorbentů saturovaných CO2. Testy byly prováděny na tlakové laboratorní aparatuře s použitím modelové směsi plynů.
Vědecká struktura pro výzkum materiálů a technologií pro pokročilé plynem chlazené reaktory v ČR
Pokročilé, plynem chlazené reaktory – vysokoteplotní plynem chlazený reaktor (VHTR) a plynem chlazený rychlý reaktor (GFR) patří mezi tzv. reaktory IV. Generace. Jedná se o zařízení, která ještě nejsou v provozu, nicméně na jejich výzkumu a vývoji se pracuje na světových výzkumných pracovištích. Na výzkumných projektech zaměřených na tyto typy reaktorů se podílí i Česká republika, jedná se např. o výzkum zaměřený na odolnost konstrukčních materiálů nebo chemii plynného chladiva. V Řeži u Prahy byla postavena experimentální smyčka simulující fyzikální a chemické podmínky chladiva vysokoteplotních reaktorů, výstavba dalších zařízení pro výzkum plynem chlazených reaktorů je plánována. Další vybavení využitelné pro tento výzkum se nachází na vysokých školách a dalších výzkumných institucích.
Zefektivnění odsíření bioplynu
Provedená studie prokázala, že přídavek 0,1 % hm. sledovaného tenzidu k vypíracímu roztoku sulfanu z bioplynu neovlivňuje významně rychlost destrukce EDTA. Umožňuje však při stejném zatížení roztoku komplexu Fe-EDTA sulfanem podstatně snížit potřebný objem oxidačního vzduchu regenerujícího prací roztok a potřebný objem vypírací kapaliny, což snižuje významně ekonomickou náročnost desulfurace bioplynu.
Emise z motorových vozidel – porovnání současných evropských modelů
Vliv mobilních emisních zdrojů na kvalitu ovzduší se v současné době určuje s využitím matematických modelů založených na použití emisních faktorů jednotlivých znečišťujících látek, údajů o zastoupení jednotlivých typů vozidel a morfologických charakteristik dopravních komunikací. Aktuální emisní faktory vybraného souboru znečišťujících látek lze nahradit jejich odhady získanými z různých zdrojů. Jedním z nich jsou hodnoty evropských emisních standardů určených směrnicemi EU pro jednotlivé typy vozidel a časová období, které jsou známé pod označením EURO I a VI. Dalším jsou výsledky získané aplikací volně prodejných matematických modelů, kterými jsou například v Evropě používané MEFA 06 (CZ), HBEFA 3.1 (CH, D, A, N aj.) nebo MOBILE 6.2 (US). V příspěvku jsou diskutovány výsledky výpočtu emisních faktorů vybraného souboru znečišťujících látek s použitím dvojice matematických modelů MEFA 06 a HBEFA 3.1 pro hlavní druhy vozidel ve dvou extrémních dopravních situacích v rámci České republiky. Uvedené modely poskytují odlišné výsledky.
Vlastnosti motorové nafty připravené hydrorafinací středních destilátů a řepkového oleje
V laboratorním průtočném reaktoru byla při teplotě 360 °C, za tlaku 4 MPa, hmotnostní rychlosti suroviny na katalyzátoru (WHSV) cca 1 h-1 a poměru vodík/surovina cca 240 m3/m3 hydrogenačně rafinována směs atmosférického plynového oleje (APO) a lehkého cyklového oleje (LCO), která se používá jako surovina při výrobě motorové nafty. Při stejných reakčních podmínkách pak byla hydrorafinována výše uvedená směsná surovina obsahující 5 % hm. až 20 % hm. řepkového oleje. Získané produkty byly hodnoceny s využitím plynové chromatografie a standardních zkušebních metod určených pro stanovení vlastností motorové nafty. Bylo zjištěno, že řepkový olej obsažený ve směsném nástřiku byl zcela konvertován na uhlovodíky. V článku jsou podrobně diskutovány složení a fyzikálně-chemické vlastnosti připravených produktů zejména s ohledem na jeho použití jako komponenty motorové nafty.
Vliv změny místního klimatu v lokalitě Jezera Most na kvalitu ovzduší v jeho okolí
Příspěvek se zabývá problematikou vlivu jezera Most vzniklého řízeným zatopením zbytkové jámy povrchového lomu Most – Ležáky v rámci plánované rekultivace na kvalitu ovzduší v okolí. Sledovány jsou znečišťující látky charakteristické pro tuto lokalitu, zejména prašný spad, vybrané stopové prvky, PM10, VOC, SO2, NO2, BTX a O3.