1/2020
Solid Biofuel Characterization and Ash Properties of Acacia Mangium
Acacia Mangium is a common industrial planted woody biomass in the tropical and subtropical climates. As an economically viable, agroforestry beneficial and environmentally sustainable bio-energy form, it has the potential to generate heat for thermochemical conversion systems. This article provides a comprehensive evaluation of its characteristics, physiochemical properties, ash composition and transformation phenomena. In accordance with the ISO/DIN guides for solid fuels, the standard methods were applied. The results of analyses solid biofuel showed the significant calorific value (19-20 MJ/kg); high volatile matter, relatively low ash content; and a low S content. X-ray analyskjhgis detected high values of Ca, K, Fe, Al and Si the ash-forming elements. Ash softening and fusion phenomena were observed, with heat generated continuously at constant rates (maintained at 550 ± 10 °C for 120 minutes and practically at 850 ± 10 °C for 240 minutes). The first signs of deformation were recorded at a temperature of approximately 1220 °C, with the melting point reached at 1310 °C, which was an advantage for a woody solid biofuel.
Vliv nízkého tlaku na katalytickou methanizaci při použití niklového katalyzátoru
S rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře se v posledních letech objevuje snaha o jeho využití v technologických procesech CCS (Carbon, Capture and Storage) a zejména CCU (Carbon, Capture and Utilization). Jednou z technologií CCU je i proces katalytické methanizace oxidu uhličitého a vodíku. Při tomto procesu se využívá vodík, který může být vyrobený z přebytků elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie (sluneční nebo větrné) s nestálou produkcí. Produktem katalytické methanizace je syntetický zemní plyn, který obsahuje zejména methan. Tento plyn je stejně energeticky využitelný jako zemní plyn získaný těžbou. Příspěvek přináší výsledky výzkumu v oblasti testování niklového katalyzátoru (Ni/γ-Al2O3) s různým hmotnostním zlomkem niklu. Methanizační reakce byly prováděny při teplotách do 450 °C a přetlaku 0,5 MPa v průtočném reaktoru za použití stechiometrické směsi vodíku a oxidu uhličitého. V průběhu methanizace byla sledována katalytická aktivita, konverze vodíku a oxidu uhličitého a selektivita na methan.
Profilové složení deponovaných vedlejších energetických produktů na skládce
V článku jsou uvedeny velmi podrobné údaje týkající se složení vedlejších energetických produktů ze spalování hnědého uhlí ve fluidních kotlích, kde se k odsíření spalin používají vápence. Z provedené modelové studie je zřejmé, že tyto vedlejší energetické produkty během svého uložení na skládce chemisorbují z volného ovzduší významné množství oxidu uhličitého. Tato jejich reaktivita by měla býti zohledněna v bilancích oxidu uhličitého energetických zdrojů, což doposud není respektováno.
Modelování odsiřovacího procesu při spalování uhlí ve fluidních kotlích
V článku jsou diskutovány základní problémy ovlivňující odsířování spalin fluidních kotlů spalující hnědé uhlí. Jsou zde porovnávány vlivy teploty, doby zdržení a atmosféry v ohništi, charakteristické parametry a vlastnosti vápenců a dolomitů, poměry vápence a uhlí a spoluspalované biomasy a recirkulace vedlejších produktů. Kinetika a termodynamika řady reakcí je zde podchycena matematickými a empirickými vztahy.