3/2016
Testování adsorbentů pro skladování stlačeného zemního plynu pro pohon vozidel
Počet motorových vozidel používajících jako palivo stlačený zemní plyn neustále roste. Nevýhodou použití tohoto paliva ve vozidlech je velký objem skladovacích nádrží i jejich velká hmotnost. To se odráží v nižších užitných vlastnostech vozidel na stlačený plyn ve srovnání s vozidly používajícími paliva na bázi ropy. Jsou proto hledána nová technická řešení, která by odstranila tyto nedostatky. Jedním z nich je použití vhodných adsorpčních náplní skladovacích lahví na stlačený zemní plyn, které za určitých podmínek vedou ke zvětšení skladovací kapacity. V článku jsou publikovány výsledky testování tří komerčně dostupných adsorpčních materiálů použitých jako adsorpční náplně tlakových lahví pro skladování stlačeného zemního plynu za různých podmínek. Byla sledována také možná deaktivace použitých adsorbentů vlivem nevratné sorpce vyšších uhlovodíků, odorantů a dalších látek obsažených v zemním plynu.
Vliv doby skladování na účinek aditiv pro úpravu nízkoteplotních vlastností motorové nafty
laboratorně připravených vzorků aditivované motorové nafty s přídavkem FAME byly zkoumány rozdíly účinku aditiv upravujících nízkoteplotní vlastnosti s ohledem na dobu skladování. V případě biosložky se jednalo o FAME obsahující methylestery řepkového oleje ošetřené antioxidační přísadou. Aditivace testovaných vzorků byla provedena depresantem typu WAFI. Během testů byly sledovány rozdíly ve filtrovatelnosti (CFPP) u čerstvě připravených a „odstátých“ vzorků aditivované nafty. Bylo zjištěno, že při odstátí vzorku v temnu a bez přístupu vzduchu po dobu 3 až 6 hodin se dosáhne spolehlivějších hodnot CFPP. Hodnota CFPP se během měření zlepšovala až o 7 °C. Tímto zjištěním by se mohlo předejít nadměrnému dávkování aditiva do motorové nafty, a to hlavně v provozním měřítku.
Posuzování energetických zařízení z hlediska aplikovatelnosti karbonátové smyčky
Studie se zabývá vyhodnocením, zda jsou aktuálně provozované elektrárny a teplárny na území České republiky způsobilé k instalaci vysokoteplotního regenerativního záchytu oxidu uhličitého ze spalin chemisorpcí na kalcinátech přírodních vápenců a analogických materiálech. Na základě několika hodnotících kritérií, mezi něž patří druh spalovaného paliva, plánovaná životnost spalovacího zařízení aj., byla provedena selekce. Kritickému vyhodnocení všech posuzovaných parametrů vyhovělo 46 bloků tepelných elektráren a 32 tepláren. Uvedené zdroje ročně emitují více než 39,5 milionů tun oxidu uhličitého. Naproti tomu 27 % bloků tepelných elektráren a plných 82 % tepláren v České republice kritériím nevyhovělo a instalace technologie karbonátové smyčky by pro ně tudíž nebyla přínosná.
Comparison of Limestone Adsorption Reactivity During Desulfurisation of Flue Gas From Co-Combustion of Lignite and Woodchips in Fluidised-Bed Boilers
Research presented in this article proves that woodchips addition significantly negatively influences limestone-based flue gas desulfurization process. This work focuses on the reduction of the adsorption reactivity of two types of calcined limestone that were used for capturing sulfur dioxide from flue gases originating from woodchips and brown coal cocombustion in a fluidized-bed combustor.
Termoakustické experimenty na pádové trubce
Cílem předkládaného příspěvku je kvantifikovat a následně zhodnotit vybrané vlastnosti zrn uhelného prášku a vliv jejich změn v závislosti na době strávené v pádové trubce. Všechny experimenty a závěry zde publikované se vztahují k hnědouhelnému prášku z lomu Libouš a pádové trubce instalované v laboratoři VEC při VŠB-TUO. Dále jsou zde popsány vlastnosti atmosféry pádové trubky a jejich změny během experimentu. V příspěvku je diskutován předpoklad, že intenzifikací relativního pohybu zrna uhelného prášku vůči okysličovadlu se zintenzivní přenos tepla a hmoty, důsledkem čehož se zvýší rychlost vyhořívání hořlaviny obsažené v zrně. Podmínky zrychlení vyhořívání jsou simulovány a kvantifikovány experimenty provedenými na pádové trubce za standardních podmínek a posléze se superpozicí hluku, čímž došlo ke vzniku tzv. „syntetizovaného proudění“. Následující příspěvek prezentuje podmínky i výsledky měření. Byl sestaven zjednodušený matematický model vzájemného pohybu složek disperze a provedena diskuze nad výsledky.