2/2018
Stanovení CO2 emitovaného antropogenními a biogenními procesy do vnitřního prostředí
Oxid uhličitý je produkován jak přírodními procesy, tak řadou antropogenních činností. Díky nim je uvolňován do venkovního i vnitřního ovzduší, kde ve vyšších koncentracích tvoří nežádoucí složku. Kvalita vnitřního ovzduší byla vždy lehce opomíjeným problémem. Nicméně v posledních letech dochází k nárůstu zájmu o tuto problematiku, neboť se stále více u osob objevují příznaky jako bolesti hlavy, podráždění očí, krku atd. Tyto symptomy se zařazují do tzv. Sick Building Syndrom a zmizí po opuštění budovy. Vnitřní ovzduší obsahuje různé znečišťující látky, které se podílejí na výše zmíněných příznacích. Látkou určující kvalitu vnitřního ovzduší je oxid uhličitý. Příspěvek se zaměřuje na zdůraznění problémů plynoucích z nekvalitního ovzduší a přináší doporučení, jak jim předcházet. Dále uvádí analytické metody, kterými lze stanovit koncentraci CO2 ve vnitřním i vnějším ovzduší a z toho vyvodit dopady na lidské zdraví.
Comparison of NOx emissions calculated using road traffic emission model (MEFA) with emissions derived from tunnel measurements in Czech Republic
Vehicles activity contribute significantly to NOx emission. Numerous mathematical models performing emission assessment of road-related pollutants were developed. These traffic emission models are characterized by emission factors (EF), which quantify the amount of the emitted pollutant. A comprehensive emission model for the calculation of the EF for Czech fleet composition is used. Emission factors were calculated with the emission model MEFA 13. Here, we present a comparison of NOx emission calculations in MEFA 13 model and NOx tunnel measurements. Simultaneous measurements of NOx concentration and traffic activity counting were performed in short tunnel (Zelený most), in the Czech Republic. Emission factors for road transport de-rived from the Czech emission model MEFA 13 were applied.
Možnost redukce tvorby úsad při skladování surové ropy použitím polymerních aditiv
Dlouhodobé skladování ropy je provázeno změnou její kvality zejména v důsledku sedimentace vody a pevných podílů, především parafinických uhlovodíků. Odstraňování a likvidace úsad ze dna skladovacích nádrží představují nejen finanční náklady spojené se ztrátou části skladovaného média a provozem čisticích technologií, ale také zdržení při odstávkách nádrží. V současné době se používají především mechanické a chemické způsoby prevence či odstranění úsad. V práci byl experimentálně vyhodnocen způsob prevence či zpomalení vzniku úsad vlivem přídavku polymerních látek, které mohou zpomalovat sedimentaci pevných parafinických částic. Experimenty probíhaly ve zmenšeném laboratorním modelu skladovací nádrže, vznik úsad byl hodnocen na základě obsahu a distribuce n-alkanů ve spodních vrstvách modelu. Porovnány byly dva typy polymerních přípravků, původně navržených pro snížení tlakové ztráty v potrubí při čerpání, přičemž jeden z nich vykázal významné snížení rychlosti tvorby úsad.
Analýza těkavého podílu bio-olejů z pyrolýzy celulózy, hemicelulózy a ligninů
Pyrolýzní bio-olej je kapalný produkt pyrolýzy biomasy, o kterém se uvažuje jako o potenciálním biopalivu nebo zdroji cenných kyslíkatých chemikálií. K dalšímu rozvoji ve využívání pyrolýzních bio-olejů je potřebná dostatečná znalost jejich chemického složení. V rámci této práce bylo provedeno studium chemického složení bio-olejů z pomalé a rychlé pyrolýzy základních stavebních složek biomasy, tj. celulózy, hemicelulózy a ligninu. Práce je rozdělená do dvou článků. Zde, v první části, jsou prezentovány výsledky analýz surovin pro pyrolýzu, přípravu bio-olejů a studium složení jejich těkavých podílů. Analýza těkavého podílu bio-olejů byla provedena pomocí techniky GC-MS. Získané poznatky mohou pomoci k pochopení chemického složení bio-olejů z biomasy jako celku a dosažení jejich širšího využití.