Článek se zabývá vývinem plynných komponent při ohřevu zeminy kontaminované rafinačními odpadními kaly z tzv. lagun, ve kterých byly tyto kaly v minulosti deponovány. Provedené laboratorní experimenty a analýzy vypovídají, že tento materiál se rozkládá při teplotách dosahovaných ve vpusti do tlakového generátoru, ve kterém je prováděno jejich spoluzplyňování s hnědým uhlím parokyslíkovou směsí. Za závažné zjištění lze považovat velký vývin toxických, hořlavých a výbušných plynů obsahujících zejména oxid uhelnatý, methan, vodík, nasycené a nenasycené uhlovodíky C2-C4, sulfan, organické sirné komponenty za teplot uplatňujících se v dávkovacích vpustích generátorů. Článek shrnuje poznatky, které byly zohledněny při realizaci postupu dekontaminace zemin tvořících podloží a hráze lagun.
As the common agricultural feedstock, rice husks can be a sustainable biofuel option with significant calorific value (16-17 MJ/kg) and ash deforming temperature recorded above 1450 °C. The research determines product gas on the 100 kW dual fluidized bed steam gasifier performance of rice husks pellets at temperatures between 760 and 810 °C. Pure steam was used as a gasification agent at a steam/fuel ratio of 0.87 kg.kg-1, dry basis. Calcite with mainly CaCO3 in compositions was used as bed material for the reactor. Significant H2 content was de-termined with high quantity of CO2 and CH4 in product gas, while CO level was relatively low. Due to the considerable sulfur and nitrogen contents of this fuel, values of the impurities NH3 and H2S in the producer gas was detected. It is also shown that the majority of sulfur was released in the gasification zone and, therefore, no further cleaning of the flue gas was necessary. Ethylene, ethane and propane were also formed but only in amounts below 2 % vol. dry gas. Specific product gas yield reached 1.2 Nm3.kg-1, dry basis.
Liquid biomethane (LBM) may represent, under certain conditions, a competitive renewable energy resource and a promising biofuel for transport. LBM, with its carbon neutral footprint, is produced through the upgrading and liquefaction of biogas obtained by anaerobic digestion of organic material. Use of LBM is advantageous in reducing greenhouse gas emissions and ensuring a more sustainable environment. Given its importance, the LBM is constantly increasing, hence more biogas liquefaction plants will be installed in the future. This paper describes two small-scale biogas liquefaction plants: single mixed refrigerant process and nitrogen expander process. In addition, it shows the present and future production potential of biomethane and liquefied biomethane in Europe.
Reclamation activities at the area of former uranium ore processing plant situated in the South Bohemian Region lead to emissions of hydrogen sulphide. Emissions were generated in the reclaimed impoundment and started being perceived as strong unpleasant smell by citizens of the nearby Mydlovary village during 2017. In order to identify the source of smell and to evaluate risks to human health from the exposure, the atmogeochemical survey together with measurements of the outdoor air were conducted directly at the reclaimed area, at its boundary and inside the Mydlovary village. The source of hydrogen sulphide emissions was identified in western part of currently reclaimed lagoon K IV/R. Based on the results measured calculations of noncarcinogenic human health risk were performed showing relatively low values of hazard quotient for hydrogen sulphide for the village territory. Further studies concerning the source of the hydrogen sulphide inside the lagoon were drawn.
Ke stanovení oxidační stability naft, bionaft a jejich směsí se v současné době nejčastěji používají metody Rancimat a PetroOxy. Často je diskutována korelace výsledků těchto dvou metod se závěrem, že tato korelace je závislá na složení vzorku. V tomto článku je diskutován vliv teploty na oxidační stabilitu studovanou oběma zmíněnými metodami v teplotním rozsahu 80 – 140 °C u standardních motorových naft (dle EN 590), u naft s přídavkem 10 a 30 % obj. FAME a u čistého FAME a parafinických motorových naft (dle EN 15940). Z Arrheniova vztahu byly vypočteny parametry rovnic (aktivační energie a frekvenční faktor), které popisují závislost reakční rychlosti na teplotě. Tyto parametry jsou závislé na metodě a na složení naft. Na základě získaných výsledků byl navržen a diskutován matematický model pro vzájemný přepočet mezi metodami Rancimat a PetroOxy.