2/2013
Příspěvek k ukládání oxidu uhličitého do uhlí
Ukládání oxidu uhličitého jako významného skleníkového plynu do vhodných geologických úložišť, mezi něž se řadí i netěžitelné uhelné sloje, je dlouhodobě v popředí vědeckého a výzkumného zájmu. K základním parametrům pro výběr vhodného úložiště založeným na simulaci procesu ukládání patří zjištění jeho sorpční kapacity, která se určí laboratorním stanovením množství CO2 pohlceného ve vzorku uhlí při tlaku a teplotě odpovídající poměrům in situ s využitím vysokotlakých sorpčních aparatur. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR byla sestavena manometrická sorpční aparatura s tlakovým rozsahem do 25 MPa a její funkce byla ověřena na vzorku aktivního uhlí Norit R 0,8 Extra a na vzorku středně prouhelněného bitumenního uhlí z dolu Darkov. Provedená měření potvrdila funkčnost experimentálního uspořádání, které umožňuje získání přesných a opakovatelných výsledků.
Vliv teplotního namáhání ropy na její chování při dlouhodobém skladování
V laboratorním měřítku byly provedeny experimenty modelového skladování ropy. Zkoumaný vzorek byl nejprve teplotně namáhán - zahříván na čtyři různé teploty - 40, 60, 80 a 100 °C a po následném ochlazení na původní teplotu podroben modelovému skladování. Jako referenční vzorek posloužil vzorek ropy, který změnou teploty neprošel. Vyhodnocení procesu modelového skladování pak bylo provedeno na základě stanovení obsahu a distribuce n-alkanů ve vzniklých vrstvách úsad. V článku je podrobně diskutováno jak množství, tak kvalita úsad vzniklých během procesu modelového skladování s ohledem na rozdílnou počáteční teplotu ohřevu zkoumané ropy. Bylo zjištěno, že teplotní historie ropy výrazně ovlivňuje její chování během skladování.
Oxidační testy průmyslových a motorových olejů
V článku jsou diskutovány oxidační testy používané pro hodnocení jak průmyslových maziv, tak i motorových olejů. Pozornost byla věnovaná nejčastěji používaným testům zahrnutým do některých ze standardizačních systémů. Testy byly rozděleny do několika skupin podle způsobu provedení a testovacích podmínek, např. testy v tlakových celách, testy s profoukáváním vzduchu apod. Zvláštní kapitolu tvoří také testy prováděné s pomocí tlakové DSC techniky. V rámci testování motorových olejů jsou často využívány i další specifické testy, jejichž stručný princip je uveden.
Testování korozivních vlastností lihobenzínových směsí na oceli, hliníku, mědi a mosazi
Bioetanol vyráběný zpracováním biomasy představuje jednu z hledaných alternativ náhrady automobilového benzínu v dopravě. V důsledku používání směsných biopaliv na bázi bioetanolu jsou kladeny velké nároky na materiálovou kompatibilitu, která může být limitujícím faktorem pro jejich užívání. Testovány byly laboratorně připravené lihobenzínové směsi E10, E40, E60, E85 a E100, které byly uměle kontaminovány vodou a stopovým množstvím chloridů, síranů, kyselinou sírovou a kyselinou octovou jako zdroji možného znečištění. Korozní vlastnosti těchto paliv byly testovány na oceli třídy 11, mědi, hliníku a mosazi ve statickém a dynamickém systému kov - palivo. Z hmotnostních úbytků kovového materiálu v závislosti na čase byla vypočtena korozní rychlost, která byla hlavní veličinou pro porovnání korozivních účinků jednotlivých paliv. Nejvyšší korozní aktivitu vykazovalo ve většině případů palivo E60.
Vysokoteplotní palivové články
Článek se zabývá popisem současného stavu znalostí vysokoteplotních palivových článků, přičemž pozornost je zaměřena na palivové články s pevným elektrolytem (SOFC) a s tavenými uhličitany (MCFC). Jsou zde popsány materiály používané pro jednotlivé části palivových článků (anodu, katodu, elektrolyt), požadavky na kvalitu paliva, materiály používané pro těsnění atd. Z dostupných údajů vyplývá, že pro významné rozšíření vysokoteplotních palivových článků na trh je nutné vyřešit řadu technických otázek, zejména zvýšení životnosti a odolnosti palivového článku vůči nečistotám v palivu a snížení nákladů na jeho výrobu. Již dnes však existují aplikace, ve kterých jsou především MCFC články ekonomicky výhodné. Jedná se zejména o aplikace, kde je jako palivo využíván odpadní plyn z průmyslových nebo zemědělských procesů.