1/2012
Vliv přídavku biomasy na odsiřovací schopnosti vápence při fluidním spoluspalováni uhlí
Práce je zaměřena na zjištění příčin snížení adsorpční kapacity kalcinátu vápence z lomu Černý důl využívaného pro záchyt oxidu siřičitého ze spalin fluidních kotlů při spoluspalování biomasy a hnědého uhlí.
Rafinace středních destilátů s přídavkem barveného plynového oleje
Na trhu lze koupit střední destiláty, které obsahují barvivo a značkovač, protože se předpokládá jejich využití k energetickým účelům jako topný olej, nebo jako palivo pro jiné než automobilové motory. Tyto destiláty mohou mít v některých případech takové vlastnosti, že po hydrogenační rafinaci mohou být použity jako složka motorové nafty. Cílem této práce bylo ověřit, zda se při jejich hydrogenační rafinaci (desulfuraci) ve směsi s běžnou surovinou odstraní barvivo a značkovač, a zda mohou být surovinou pro výrobu motorové nafty.
Využití tlakové DSC pro hodnocení oxidační stability paliv a maziv
Práce seznamuje s metodikou a aplikacemi tlakové diferenciální skenovací kalorimetrie v oblasti analýzy ropných produktů. Jednou z nejrozšířenějších aplikací této techniky je stanovení oxidační stability. V článku jsou stručně shrnuty metodiky pro stanovení oxidační stability motorových olejů, naft a bionaft.
Uhlí jako primární energetický zdroj v roce 2010 a 2011
Článek popisuje pozici uhlí jako primárního energetického zdroje v letech 2010 a 2011, výši jeho těžby a spotřeby v globálním měřítku, v Evropě a v České republice. Současně jsou v článku uvedeny podíly uhlí na výrobě elektřiny. Pozornost je věnována zejména hnědému uhlí v ČR, které se těží ve dvou pánvích v severozápadních Čechách. Jeho zásoby jsou ve výši 850 mil. tun a podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů je více než 40 %. V ČR se více než polovina elektřiny vyrábí z uhlí.
Odorizace vodíku
Moderní energetické koncepce počítají se širokým využitím vodíku. Rozvoji však brání nutnost zabezpečení maximální bezpečnosti vycházející ze zcela specifických a vysoce rizikových vlastností vodíku. Tento článek je zaměřen na problematiku zajištění bezpečnosti vodíkových technologií s využitím odorizace. Především se zaměřuje na směsi bezsirných látek, konkrétně akrylátů, jejichž vlastnosti splňují náročné požadavky na odoranty a zároveň nezpůsobují otravu katalyzátorů. Dále je v článku popsána problematika spojená se skladováním odorizovaného vodíku za pomoci kovových hydridů, kryogenního a vysokotlakého skladování.