2/2021
Textural properties and organic matter in sediments from a hard coal mine landfill
Textural properties as micropore surfaces and sorption capacity, chemical and technological analyses of sediments collected in the Lazy coal mine landfill (Upper Silesian Coal basin) are presented. The adsorption capacities together with net calorific values (Qid) and total organic carbon (TOC) decreased in the direction of flow while the ash content (Ad) increased. The samples with the highest TOC content have a relatively beneficial Qid and for residual coal particles from coal mining, were comparable with the Qid values of brown coal. The sorption capacity increased with increasing micropore content and correlated with higher levels of TOC. The sorption capacity decreased with distance from the saline water input. These materials play a significant role in the self-cleaning of mine water in-situ.
Odolnost niklových slitin určených pro přesné odlévání ve vysokoteplotním plynném médiu
Publikace obsahuje a srovnává údaje o korozní odolností niklových slitin Inconel 713LC a Inconel 738 v prostředí vysokoteplotního helia simulujícího chladivo vysokoteplotních jaderných reaktorů (V/HTR) a vysokoteplotního oxidu uhličitého typického pro prostředí ukládání CO2 (CCS) vysokoteplotní cestou. Uvedené slitiny se používají k výrobě komponent pro vysokoteplotní prostředí tzv. metodou přesného odlévání. Vzorky slitin byly exponovány v prostředí helia obsahujícího příměsi 500 vppm CO, 100 vppm CH4, 100 vppm H2 a 10 vppm H2O při teplotě 900 °C po dobu 1000 hod. a v atmosféře CO2 (s minoritním obsahem H2O a O2) při teplotě 900 °C po dobu 200 hod. Po expozici byly zkoumány změny hmotnosti vzorků a korozní napadení pomocí optického a elektronového mikroskopu. V případě vzorků exponovaných v CO2 byla ještě využita spektroskopie s doutnavým výbojem (GD-OES). Po expozici v prostředí helia byly na povrchu vzorků pozorovány 2 typy vrstev lišící se složením, poškození zasahovalo do hloubky až 20 μm pod povrch. V případě slitiny Inconel 713LC bylo toto poškození souvislé, v případě slitiny Inconel 738 pouze lokální. Po expozici v CO2 byla na povrchu vzorků obou slitin pozorována kompaktní oxidická vrstva, napadení zasahovalo až 30 μm pod povrchovou korozní vrstvu. Dle výsledků testů vykázala v prostředí vysokoteplotního helia o něco vyšší korozní odolnost slitina Inconel 738, v případě prostředí vysokoteplotního CO2 je korozní odolnost obou slitin podobná.
Využití vodíku v dopravě
V posledních letech je snaha využívat ekologičtější prostředky a minimalizovat ekologické dopady v celém životním cyklu produktů. Důležitým bodem této ekologizace je i snížení emisí z energetického průmyslu a dopravy. Pokud se zaměříme na emise z dopravy, jedná se především o emise CO2, NOx a pevných částic. Tyto emise vznikají zejména využíváním fosilních paliv. V dopravním sektoru lze snížit množství vznikajících lokálních emisí CO2, NOx a pevných částic zavedením vodíkové mobility, která tyto emise neprodukuje a navíc může být založena na obnovitelných zdrojích energie. Naskýtá se však otázka, zda je pro dopravu možné vyprodukovat dostatečné množství vodíku za využití pouze obnovitelných zdrojů energie. Cílem tohoto příspěvku je popsat aktuální stav vodíkové mobility v ČR, ve světě a její vyhlídky do budoucnosti. Dále zhodnotit účinnost získání vodíkového paliva (např. z fosilních paliv nebo z obnovitelných zdrojů energie) a celkovou účinnost přeměny chemické energie na mechanickou energii. Nedílnou součástí příspěvku je i kritické zhodnocení využití vodíku v dopravě.
Námořní paliva po roce 2020 III
Dne 1. 1. 2020 vešlo v platnost razantní snížení maximálního obsahu síry v námořních palivech pro otevřená moře a oceány z 3,5 % hm. síry na 0,5 % hm. Tato změna se projevila změnami v námořní dopravě, ale i v celém rafinérském průmyslu, ať už se jedná o prodejce samotné ropy, technologické uspořádání rafinérií, výrobu samotných paliv a jejich aditivaci, přepravu a skladování či koncové uživatele a jejich infrastrukturu. V uplynulých letech 2017 a 2018 byla situace ohledně námořních paliv a blížící se změny IMO 2020 podrobně zmapována v časopise Paliva v článcích „Námořní paliva po roce 2020“ a „Námořní paliva po roce 2020 II“. Na uvedené publikace přímo navazuje předkládaný článek, který shrnuje nejaktuálnější data a zkušenosti uplynulého roku, tedy prvního roku implementace IMO 2020. Článek popisuje, jak se provozovatelé plavidel vypořádali s tímto razantním snížením maximálního obsahu síry v námořních palivech, a také ekonomické důsledky, které s sebou tato změna přinesla.
Thermal hydrolysis to enhance energetic potential of sewage sludge: A review
Sewage sludge biomass is a renewable energy source commonly produced by anaerobic digestion (AD). However, the limited biodegradability of sewage sludge causes a poor energy conversion of organic material into biogas and requires further enhancement. One possible solution is sludge disintegration by a thermal hydrolysis process (THP) that has already proven to enhance biogas production and improve the quality of digested sludge. This article reviews possible THP configurations, such as THP-AD, ITHP, and PAD-THP, together with different input materials and their impact on the energy balance of the wastewater treatment plant (WWTP). Data from full-scale THP demonstrate differences between the configurations and input material. Moreover, the general advantages and disadvantages of THP integration are summarized and presented as a multicriteria analysis that simplifies the decision-making whether the THP should be integrated in the WWTP.
Erratum
V článku Buryan P.: Pelety na bázi biopaliv, který vyšel ve čtvrtém čísle časopisu Paliva (Paliva 12, (2020), 4, s. 181-188), bylo chybně opomenuto jméno spoluautorky. Jméno chybějící spolu autorky je Diana Sedláčková; měla být uvedena jako druhá v pořadí seznamu autorů.