Bioplyn jako obnovitelný zdroj energie získává stále větší pozornost nejen v České republice, ale v celé Evropské Unii, a jeho výroba a energetické využití jsou podporovány řadou dotačních programů. Bioplynové stanice mohou efektivně zpracovávat různorodé odpadní materiály, jako například odpadní biomasu, zbytky z potravinářského průmyslu, průmyslové odpady, ale i odpady z čistíren vod a jiné. Tento příspěvek se zabývá nejen možnostmi využití bioplynu, především jeho úpravou na kvalitu zemního plynu, tzv. biomethan, a porovnáním energetické účinnosti jednotlivých způsobů využití, ale také se zaměřuje na požadavky na kvalitu a měření kvalitativních znaků biomethanu. V závěru příspěvku je zhodnocen současný stav bioplynu a biomethanu v České republice.
V příspěvku jsou shrnuty možnosti, které přináší analytická chemie pro analýzu hydrokrakových základových olejů. Zejména díky vysokému bodu varu, vysokému stupni rafinace a tím i poměrně jednoduchému skupinovému složení jsou možnosti analýzy značně omezené. V praxi pak odpadají další možnosti analýzy pokročilými instrumentálními analýzami (NMR, MS) zejména pro jejich značnou investiční náročnost a nutnost vysoce kvalifikované obsluhy. Běžná analýza hydrokrakových olejů je pak, kromě základních fyzikálních a fyzikálně-chemických parametrů, redukována na stanovení obsahu dusíku a síry, obsahu nasycených uhlovodíků a někdy i na stanovení polyaromatických uhlovodíků.
V říjnu 2009 proběhlo v Mostě XVI. setkání mobilních měřících systémů pořádané SZÚ v Praze, ESPT – Expertní skupinou proficiency testing a NRL pro venkovní (a vnitřní) ovzduší - ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Městským úřadem v Mostě. Projekt byl zaměřen na identifikaci a posouzení vlivu jednotlivých zdrojů znečištění na kvalitu ovzduší v daném sídle. V rámci tohoto projektu bylo uskutečněno krátkodobé jednodenní měření venkovního ovzduší v lokální síti 7 měřicích stanovišť na území Mostu. Cílem projektu byla identifikace a posouzení vlivu jednotlivých zdrojů znečištění (dopravní zátěž, provoz velkých energetických zdrojů, dálkový transport z okolí města, provoz lokálních topenišť aj.) na kvalitu ovzduší města. Zjištěné koncentrace jsou srovnatelné s koncentracemi běžně měřenými v sídlech podobného typu (nejen) v severočeském regionu, odpovídají aktuální meteorologické situaci a lze je považovat za representativní pro přechodné období mezi netopnou a topnou sezónou. Z výsledků dále vyplývá, že vliv zdrojů spalujících hnědé uhlí s obsahem síry nebyl v případě sledovaných stanovišť v průběhu měření významný. Nalezené koncentrace oxidu siřičitého ve vzorcích ovzduší sledovaných stanovišť kolísaly v závislosti na četnosti lokálních topenišť, jejichž emise tak překryly potenciální vliv velkých spalovacích zdrojů v okolí města na kvalitu ovzduší.
Práce se zabývá hodnocením možností využití vysokoteplotní plynové chromatografie (HTGC) v oblasti analýzy ropy, ropných frakcí a produktů. Vedle základní instrumentace a popisu chromatografických kolon jsou v článku shrnuty zkušenosti autorů s aplikacemi využívající HTGC, jako je například simulovaná destilace, stanovení vysokomolekulárních n-alkanů nebo metoda fingerprintu pro analýzu mazacích olejů.
Tvorba ropných úsad představuje závažný problém při těžbě, přepravě a skladování ropy. S tím souvisí i značná pozornost, která je problematice odstraňování ropných úsad věnována. Tato práce je zaměřena na posouzení možnosti odstraňování ropných úsad působením různých rozpouštědel a ropných frakcí bez i s použitím aditiv. Účinnost odstraňování úsad byla hodnocena vhodnými laboratorními metodami, navrženými pro tento účel.
Vysokoteplotní héliová smyčka (HTHL) je experimentální zařízení větších rozměrů, postavené za účelem simulace chemických a fyzikálních podmínek chladiva budoucích typů plynem chlazených jaderných reaktorů (V/HTR a GFR). Smyčka je určena hlavně pro dlouhodobé testy vzorků konstrukčních materiálů pro V/HTR a také pro výzkum chemie a testování postupů čištění plynného chladiva pro tyto typy jaderných reaktorů. Max. teplota ve smyčce má dosahovat 900 °C v prostoru pro umístění vzorků, tlak plynu v celém zařízení má být cca 7 MPa, průtok 37,8 kg.hod-1 v hlavním okruhu. Aktivní kanál smyčky bude umístěn v zóně rektoru LVR-15, který bude sloužit jako zdroj neutronového záření (tok tepelných neutronů cca 5.1018 n.m-2.s-1 a tok rychlých neutronů cca 2,5.1018 n.m-2.s-1). Stavba tohoto experimentálního zařízení je nyní dokončována, pro experimenty bez vlivu radioaktivního záření má být HTHL připravena během roku 2011.