Parafinické částice, které se vyskytují v menší či větší míře v ropě, se za běžných podmínek z velké části podílejí na tvorbě úsad na stěnách potrubí nebo dnech skladovacích nádrží. Tyto jevy negativním způsobem ovlivňují přepravu a skladování rop, proto jsou ve snaze o predikci chování u rop laboratorně hodnoceny různé fyzikálně-chemické vlastnosti. Podmínkou opakovatelnosti stanovení vlastností rop je zajištění takového způsobu manipulace se vzorky, který nezpůsobí změny struktury přítomné pevné fáze a následné zkreslení výsledků. Cílem experimentů bylo mikroskopické sledování struktury parafinických částic v ropách podrobených změnám teploty, simulujícím různé varianty skladování vzorku mezi jeho odběrem a vlastním laboratorním hodnocením. Výsledky ukazují, že při ochlazení a opětném ohřevu vzorků na původní teplotu dochází k návratu k podobným vlastnostem parafinických částic, zatímco ohřev a následné zchlazení vede k jejich nevratným změnám.
S výrobou železa a oceli jako základem průmyslového potenciálu všech hospodářsky vyspělých zemí je historicky spjata i výroba koksu. Článek seznamuje s charakteristikami dinasu určeného k výstavbě koksárenských baterií a s předpokládaným trendem vývoje těchto charakteristik. Současně jsou v článku uvedeny parametry požadované mezinárodně uznávanou německou jakostní normou DIN 1089-1 (1995).
Velká část spotřeby zemního plynu v ČR se měří membránovými plynoměry bez teplotní kompenzace. Pro vyúčtování spotřeby plynu se v současnosti uplatňuje odhad teploty v plynoměru založený na teplotě okolí (atmosférické teplotě). V této práci zkoumáme vliv dalších faktorů, teploty plynu na vstupu plynoměru a toku plynu plynoměrem, na teplotu plynu v plynoměru. Pro plynoměr velikosti G4 jsme změřili vstupní a výstupní teplotu plynu při 12 průtocích pokrývajících rozsah plynoměru a při teplotách okolí plynoměru od -10 °C do +25 °C. Ze změřených teplot jsme pro každé podmínky vyhodnotili bezrozměrnou teplotu a tu jsme vyjádřili jako lineární závislost na toku plynu plynoměrem. Získaná závislost umožňuje uplatnit při výpočtu teploty plynu v plynoměru i vliv toku plynu plynoměrem. Při srovnání stávající metodiky s novým postupem na datech roku 2010 se výsledky obou postupů se liší v průměru o 0,5 °C a nejvýše o 1 °C.
Příspěvek je věnován výpočetnímu postupu vyhodnocení vhodnosti použití technologií záchytu oxidu uhličitého ze spalin stávajících elektráren v České republice. Jsou popsány výhody a nevýhody technologie absorpce oxidu uhličitého amoniakem. Dále bylo analyzováno technologické schéma vypírky oxidu uhličitého amoniakem a zkompletována data týkající se klíčových složek procesu a spotřeby energií na chlazení a kompresi. Byl vyhodnocen efekt využití záchytu oxidu uhličitého v elektrárně o výkonu 250MWe spalující hnědé uhlí, přičemž k výpočtu byla použita dostupná provozní data skutečné jednotky. Byly porovnány základní parametry (čistý výstupní výkon, účinnost a spotřeby) pro základní variantu a variantu s instalovaným záchytem oxidu uhličitého. Použitím záchytu CO2 se snížila celková účinnost o 11%, výroby elektrické energie o 62 MWe, zvýšila se produkce odpadních vod a spotřeba materiálu. Snížení účinnosti a výroby energie je způsobeno zejména vysokými energetickými nároky na kompresi oxidu uhličitého a chlazení absorbéru, významná je i spotřeba chladicí vody v absorpčním stupni.
Článek je věnován analýze vlivu kuželovitosti, která je důležitým parametrem lilsovacích komor, na kvalitu briket připravených z pevných biopaliv. Kromě známého vlivu technologických parametrů lisovacího procesu na kvalitu briket je rovněž důležité věnovat pozornost tvarovým parametrům lisovací komory. V příspěvku je předložena teoretická analýza vlivu kuželovitosti lisovací komory, doplněná experimenty zaměřenými na kvalitu briket. Výsledky ukazují, že zvýšení kuželovitosti má pozitivní vliv na kvalitu briket, kuželovitost pak ovlivňuje konstrukci briketovacího lisu.
Práce je zaměřena na zplyňování hnědého uhlí ve fluidním loži pro paroplynový cyklus. Obvyklým zplyňovacím médiem je směs kyslíku a vodní páry. Byl studován účinek vodní páry a odpadního oxidu uhličitého ve zplyňovacím médiu a vliv přídavku dřevní biomasy k hnědému uhlí na kvalitu (složení, čistota, výtěžek a výhřevnost) vyrobeného plynu.