2/2012
Hydrogenační rafinace plynového oleje s přídavkem upotřebeného fritovacího oleje
V laboratorním průtočném reaktoru byla při teplotách 330, 340 a 350 °C a za tlaku 4 MPa provedena hydrogenační rafinace atmosférického plynového oleje (APO) obsahujícího přídavek 10 % hm. upotřebeného fritovacího oleje (UFO). Za stejných reakčních podmínek byly provedeny i referenční experimenty, při kterých byl jako nástřik použit čistý APO. Získané produkty byly hodnoceny s využitím plynové chromatografie a standardních zkušebních metod určených pro ropné produkty. Bylo zjištěno, že UFO obsažený ve směsném nástřiku byl zcela konvertován na uhlovodíky. V článku jsou podrobně diskutovány složení a fyzikálně-chemické vlastnosti všech připravených produktů.
Laboratorní hodnocení zplyňovatelnosti biomasy
V článku jsou uvedeny poznatky týkající se rychlostí zplynění pevných pyrolyzních zbytku různých dřevních částí - buku, dubu, vrby, topolu a růže. Jako zplyňovací médium byla použita směs oxidu uhličitého a vodní páry s dusíkem. Rychlost zplyňování byla určena termogravimetricky.
Ježkování – moderní nástroj k údržbě a diagnostice plynovodů
Příspěvek přináší základní fakta a skutečnosti ohledně procesu ježkování. V článku jsou uvedeny základní metody a postupy při využití ježků v průmyslové praxi, především při údržbě plynovodů. Původní použití „ježků“ se v současné době změnilo a ježky jsou nyní využívány jako moderní nástroje sloužící k údržbě sítí. Zároveň však dodnes jsou uchovány dvě základní a původní funkce ježkování – čištění vnitřních prostor potrubí od nečistot, kondenzátů a nánosů a detekci úbytku materiálu potrubí v důsledku koroze.
Možnosti použití a limity metody posuzování životního cyklu při hodnocení biopaliv
Důvod pro rozvoj používání biopaliv v energetice a v dopravě spočívá ve snaze nahradit neobnovitelná fosilní paliva, snížit jejich spotřebu a dále omezit antropogenní emise skleníkových plynů do atmosféry. Získávání a užívání biopaliv je řetězec operací, z nichž každá má určitý potenciál podílet se na poškozování životního prostředí (například emisemi skleníkových plynů). Pakliže mají biopaliva být přínosem pro řešení možného nedostatku neobnovitelných surovin a pro snížení globálního oteplování, respektive klimatických změn, je nutné umět zhodnotit environmentální interakce všech zúčastněných procesů včetně jejich možných sekundárních dopadů.
Vliv snížení konce destilace suroviny na její hydrorafinaci a vlastnosti motorové nafty
Práce se zabývá porovnáním hydrorafinace běžné suroviny na výrobu motorové nafty, a suroviny ochuzené rektifikací o cca 5 % obj. látek s teplotou varu z konce jejího destilačního rozmezí. Upravená surovina byla zbavena většiny benzothiofenů s jedenácti a více uhlíky v alkylsubstituentech, dibenzothiofenů se čtyřmi a více uhlíky v alkylsubstituentech, téměř všech benzonaftothiofenů, části polyaromatických uhlovodíků a polárních látek, a části sloučenin obsahujících dusík. Obě suroviny byly podrobeny katalytické hydrorafinaci za stejných reakčních podmínek. V souladu s rozdílnými vlastnostmi surovin měl stabilizovaný produkt hydrorafinace upravené suroviny nižší konec destilace a menší obsahy síry a dusíku. Ostatní vlastnosti produktů hydrorafinace obou surovin se příliš nelišily. Převážná část síry, která byla identifikována v produktech hydrodesulfurace obou surovin, byla vázána ve formě dibenzothiofenů se dvěma a více atomy uhlíku v alkylsubstituentech.
Organokřemičité sloučeniny v bioplynu a jejich negativní vliv na motory kogeneračních jednotek
Problematika výskytu siloxanů v bioplynu se v několika posledních letech stala velice aktuálním tématem, zejména pro mnoho provozovatelů bioplynových stanic a kogeneračních jednotek. Siloxany jsou látky velice často se vyskytující v různých produktech používaných v průmyslovém měřítku, ale i v domácnostech. Jedná se o čisticí prostředky, šampóny, deodoranty a různé druhy kosmetiky. Většina nízkomolekulárních siloxanů vytěká rychle do atmosféry, některé siloxany však skončí v odpadních vodách či na skládkách odpadů, když spotřebitel vymývá či zlikviduje použitý produkt nebo jeho obal. Jelikož nejsou siloxany nikterak škodlivé ani nebezpečné, mnoho pracovníků čistíren odpadních vod či skládek o nich nikdy neslyšela. Avšak v případě využití bioplynu pro energetické účely, se siloxany staly jedním z nejvíce sledovaných a kontrolovaných kontaminantů v bioplynu. Při spalování bioplynu v motorech kogeneračních jednotek se siloxany oxidují na velmi jemný prášek tvořený hlavně SiO2, který se vylučuje na vnitřních kovových plochách spalovacích prostor v motorech kogeneračních jednotek. Uvolnění nánosů SiO2 může způsobit nedozírné následky pro provoz motoru a v mnoha případech může vést až k havárii motoru či ke zničení celého bloku motoru.