Ash fusion characteristics of solid fuels are key practical information for co-firing options and further thermochemical conversion processes. The study investigated the optical assessment techniques currently available for ash fusibility analysis, initially developed for characterization of coal ashes, later modified suitable for solid biofuels. Though the standardized procedures are quite similar, but the difference between the common used guidelines were significantly identified with ash conditioning temperatures of 815±10 °C and 550±10 °C, respectively. The setting up for ash determination regarding to the shapes of specimens, ash preparation, test sample binding, particle size, and constant heating rates were reviewed. Several variations of definition on characteristic temperatures according to available standard methods for solid fuels were discussed. The initial deformation temperature (DT) was highlighted as an indicative parameter in ash melting determination for main fuel and supplemental biofuels in co-firing options. Further examinations concerning ash contents, transformations of elemental compositions, morphological structural changes are essential for better understanding practical phenomena occurs.
Článek se zabývá problematikou využití odpadů z výroby kyseliny fosforečné. Z provedených laboratorních experimentů vyplývá, že jeden ze sledovaných odpadů je velmi dobře využitelný jako expandační prostředek ve výrobě expandovaného kameniva. Jeho využitím lze významně snížit množství dosud skládkovaných odpadů z výroby kyseliny fosforečné. Zjištěné poznatky predikují i možnost využití odpadu v současné době již deponovaného na skládce.
Vzorky popílků a strusek pocházející ze spalování uhlí ze Sokolovské uhelné pánve a odebírané v rozmezí let 2014 - 2017 z elektrárny Tisová byly studovány na obsah deseti minoritních prvků (Ti, Cs, Rb, Li, Ge, Ga, La, Ce, Pr, Nd), mezi kterými byl jako nejdůležitější uvažován titan. U získaných vzorků byly po mineralizaci proměřeny technikou AES obsahy vybraných prvků a následně byla provedena série testů na optickém a rastrovacím elektronovém mikroskopu. Mezi sledovanými prvky byly zjištěny významně zvýšené obsahy titanu, jehož průměrná koncentrace v popílku činila 51 g.kg-1, ve strusce potom 42 g.kg-1. Nejvyšší zjištěný obsah titanu - 92 g.kg-1 byl zaznamenán ve vzorku popílku z elektrárny Tisová z listopadu 2014. Podrobnější studium vzorku s nejvyšším obsahem titanu ukázalo silně heterogenní strukturu s výskytem zrn, ve kterých koncentrace titanu dosahuje až nižších desítek hmotnostních procent.
Hydrogenační zpracování triglyceridů je v současné době jedním z možných způsobů produkce obnovitelné složky motorové nafty. Pro tento účel se jako perspektivní jeví katalyzátory na bázi kovového niklu v kombinaci s řadou vhodných nosičů především pro svou nízkou cenu a vysokou aktivitu. Problémem tohoto typu katalyzátoru je však jeho nízká stabilita spojená s podporou methanizačních a štěpných reakcí vedoucích k tvorbě koksových úsad na povrchu katalyzátoru. Tento problém lze částečně řešit volbou správného nosiče, optimalizací množství naneseného niklu a použitím vhodného kalcinačního procesu při jeho výrobě. Dalšími možnostmi pro zvýšení stability niklových katalyzátorů je například přídavek druhého kovu potlačujícího tvorbu koksu, popřípadě využití redukovaných forem Ni-Mo a Ni-W katalyzátorů s přídavkem lanthanu a v neposlední řadě použití fosfidů, karbidů nebo nitridů niklu.
The original design of a landfill gas monitoring unit is presented together with the observations and results from the continuous testing operation. The monitoring unit included the gas flow meter, a set of sensors and supporting electrotechnical components in total price of about five hundred EUROS. The monitoring unit showed very good performance characteristics and durability in current operational conditions of a municipal waste landfill. The results collected within the six days continuous testing run clearly proved the advantages of this long-termed approach over simple individual measurements according to current Czech technical standards. The landfill gas extraction well selected for the testing run showed relatively poor performance as far as gas production and methane concentration were concerned. It was evidenced that the waste deposited around the extraction well was in the final stage of its stabilization.