V práci byl studován vliv zbytků starého upotřebeného oleje na kvalitu nového oleje, který je plněn do motoru. Zbytky upotřebeného oleje v olejové vaně a klikové skříni po smíchání s plněným novým olejem způsobují snížení oxidační stability nového oleje a tím i snížení jeho životnosti. Byly získány závislosti vzájemného působení obou olejů, upotřebeného i nově plněného, v benzinových i dieselových motorech. Kvalitu provedené výměny motorového oleje je možné ověřit podle postupu navrženého v této práci.
Během distribuce automobilových paliv dochází poměrně často ke kontaminaci motorové nafty autobenzínem. Kontaminace většího rozsahu pak vede k nevyhovujícímu bodu vzplanutí nafty. Tato práce je zaměřena na zjištění korelace mezi bodem vzplanutí motorové nafty a rozsahem její kontaminace benzínem. Pro tyto účely bylo provedeno stanovení bodu vzplanutí různých motorových naft resp. středních destilátů kontaminovaných různým množstvím benzínu. Vedle bodu vzplanutí byly vyhodnocovány i záznamy z plynově-chromatografické analýzy výše uvedených paliv.
Článek podává informaci o aktuálních emisních limitech výfukových plynů automobilových motorů a uvádí několik cest, jak je možné tyto limity splnit pomocí přídavných zařízení ve výfukovém traktu. Jádro sdělení spočívá ve změnách ve složení motorových olejů, které se novým emisním limitům musely přizpůsobit. Důvodem změn ve složení motorových olejů je především snaha o udržení životnosti přídavných výfukových zařízení, které jsou citlivé na některé parametry motorových olejů – především na obsah fosforu a síry a množství sulfátového popela.
Cyprisové jíly tvoří významnou část skrývky hnědouhelného lomu Družba Sokolovské uhelné, a.s. (CZ). Jejich nedílnou součástí je hnědouhelný bitumen. Proto při jejich pyrolýze vzniká i dehet. Jeho podíl vroucí do 300°C je charakterizován v následující stati.
Jedním ze způsobů účinného odstraňování sirných sloučenin z plynů je jejich adsorpce na aktivním uhlí. Práce se zabývá testováním vybraných typů aktivního uhlí k odstraňování sulfanu z bioplynu produkovaného na ústřední čistírně odpadních vod Praha-Bubeneč. Byly sledovány účinnost odstraňování sulfanu z bioplynu v závislosti na množství bioplynu prošlém jednotlivými adsorbéry a stupeň nasycení jednotlivých adsorbentů sírou po ukončení testování.
Česká rafinérská, a.s. dosáhla patnáctiletého výročí od svého založení v roce 1995. Je významným zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Činnost a rozvoj společnosti byly zásadně ovlivněny rozsáhlými změnami legislativy a norem, úsilím zmírnit dopady rafinérských výrob na životní prostředí, liberalizací obchodu s ropnými produkty, změnami vlastnické struktury evropských rafinerií a konsolidací výrobních kapacit. Velký vliv na rafinérské podnikání měly i značně kolísající ceny ropy a rafinérská marže, vývoj ve spotřebě ropných produktů, rostoucí ceny energií, katalyzátorů a dalších látek. V reakci na tyto požadavky Česká rafinérská, a.s. navrhla a realizovala některé zásadní projekty – „Hluboké zpracování ropy“, „Čistá paliva“, odstranění olova z automobilových benzínů a využití biokomponent. Byly podstatně zvýšeny produkce motorové nafty a energetická účinnost a minimalizovány emise. Příspěvek charakterizuje obsah a význam výše uvedených projektů na výkony společnosti a zabývá se i možnými směry dalšího rozvoje České rafinérské, a.s. Současně autoři vyslovují svůj názor na perspektivnost rafinérského podnikání.