Milí čtenáři,
vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván jako "Open Access" v rámci licence CC BY 4.0, čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu.
Zařazení časopisu Paliva do databáze Scopus
Časopis Paliva byl v roce desátého výročí své existence zařazen do databáze Scopus. Paliva jsou tak jediným odborným časopisem v České republice zaměřeným na tuto problematiku, zařazeným v této uznávané databázi. Zařazením časopisu Paliv do databáze Scopus očekáváme další zvýšení kvality publikací a větší podíl článků v anglickém jazyce. Zároveň tak vzniká i nová příležitost pro budoucí autory z řad odborné veřejnosti, ale především akademických pracovníků a studentů pro jejich plánované publikace.
| 2-year | 3-year | 4-year | |
| 2022 Impact Factor | 0.316 | 0.233 | 0.200 |
| 2022 Impact Factor | 0.317 | 0.213 | 0.213 |
| 2021 Impact Factor | 0.31 | 0.31 | 0.31 |
| 2020 Impact Factor | 0.05 | 0.05 | 0.05 |
Scopus Impact Factor a další scientometrická data
Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS
Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů. Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.
Aktuální číslo:
Porovnání DeNOx činidel v systému selektivní nekatalytické redukce fluidního kotle
V souvislosti se snížením emisních limitů NOx v rámci best available techniques (BAT) pro velká spalovací zařízení je v dnešní době nezbytné zavádět u stávajících i nových kotlů technologie pro jejich splnění. Dlouhou dobu obecně platilo, že fluidní kotle nevyžadují sekundární DeNOx opatření z důvodu nižší teploty ve spalovacím procesu, přesto dnes i tyto kotle jsou dodatečně vybaveny technologií selektivní nekatalytické redukce. Do těchto technologií se nejčastěji používají činidla na bázi močoviny. V roce 2022 při energetické krizi došlo k výraznému nárůstu ceny této komodity a jednu dobu byla močovina nedostatková, což vedlo provozovatele k hledání vhodné alternativy. Jednou z nich může být vodný roztok síranu amonného či čpavku, u kterých při spalování rovněž vznikají redukující amonné ionty. V tomto článku byly porovnány látky na bázi močoviny, síranu amonného a čpavku s cílem jejich využití v systému SNCR. Každé z použitých činidel bylo laboratorně charakterizováno a podrobeno provozní zkoušce na komerčně provozovaném teplárenském kotli. Výsledky prokázaly schopnost efektivního využití všech činidel v systému SNCR. Při testovacím období na CFB kotli nebylo po většinu období dávkování redukčního činidla potřebné, dávkování bylo řídicím systémem aktivované až při výkonovém zatížení 92 % a vyšším, kdy docházelo rovněž k nárůstu teploty ve spalovací komoře z 850 na 880 °C. Ani u jednoho z činidel nedocházelo k výraznému nárůstu emisí NH3. Při provozu SNCR bylo dosaženo nejmenší průměrné spotřeby činidla u čpavkové vody (3,7 l·h-1) následně močoviny (5,04 l·h-1) a síranu amon-ného (5,74 l·h-1).
Kapacity sorbentů získaných impregnací anorganických nosičů PEI dle postupů v literatuře
Zde prezentovaná studie se zaměřila na výzkum adsorbentů pro odlučování oxidu uhličitého ze spalin a jiných odpadních plynů. Konkrétně se věnovala možnosti eliminace trvalého problému s nedostatečnou odolností anorganických adsorbentů vůči nežádoucí – parazitní – adsorpci vlhkosti ze zpracovávaného plynu. Na základě optimistických údajů publikovaných ohledně mokré impregnace adsorbentů rozvětveným polyethyleniminem (PEI) byly otestovány čtyři metody přípravy zeolitu impregnovaného PEI vycházející z literatury. Penetrace činidla do porézní struktury zeolitu bylo dosaženo: působením ultrazvuku, působením vakua, kombinací vakua a přetlaku a odvařením rozpouštědla bez další operace. Surový zeolit byl charakterizován pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie a rentgenové difraktometrie podrobil se rovněž texturní analýze. Charakterizace impregnovaných produktů zahrnovala především termogravimetrickou analýzu, texturní analýzu a organickou elementární analýzu. Adsorpční kapacity surového zeolitu i impregnovaných produktů byly kromě gravimetrického screeningu stanoveny především pomocí tlakové průtočné aparatury s pevným ložem vzorku. Poznatky z analýz a zejména měření kapacit nepotvrdily téměř žádný z výsledků publikovaných v literatuře. Např. při použití vlhkého plynu s obsahem 15 % CO2 za tlaku 600 kPa a teploty 40 °C klesla kapacita (hmotnostně) vlivem impregnace z 2,4 % u surového zeolitu na 0,8 % u vzorku s hmotnostním zlomkem PEI 19 %. Testy s použitím suchého plynu vedly k ještě markantnějšímu zhoršení. Postup impregnace založený na odvaření rozpouštědla se navíc ukázal jako zcela nepoužitelný a přes opakované důsledné pokusy o reprodukování nevedl k získání produktu s měřitelnou kapacitou. Problémem není, že experimenty nevedly k pozitivnímu výsledku, ale především zásadní diskrepance mezi publikovanými údaji a pokusy o jejich reprodukování.
Fire safety characteristics of natural gas with hydrogen admixture
The increasing pressure to decarbonise energy production leads to the need to use low or zero carbon fuels or energy carriers. One of the promising fuels of the future is hydrogen, which is carbon-free if renewable energy sources are used for its production. However, the capacity for hydrogen production is currently insufficient to make it applicable on a large scale. Adding hydrogen to natural gas allows for a reduced carbon footprint without costly modifications to pipeline distribution network. However, changing the composition of gas in transport and distribution facilities requires a thorough assessment of the impact on operational safety. Fire safety of flammable mixtures is commonly assessed on the basis of explosive limits and other parameters. Although methods are available to calculate these parameters based on the composition of the mixtures being evaluated, the final safety assessment should rely on actual measured values. The scope of this work is to determine the explosion limits of natural gas from the transit system and changes in the limits caused by the addition of hydrogen at the concentration levels of 10% and 20% (v/v). Obtained experimental results were further compared with theoretically calculated values. Attention was also paid to the change in maximum explosion pressure, maximum pressure rise rate and oxygen concentration limits (LOC). As a result, valuable data on the expansion of the explosion limits of natural gas after the addition of hydrogen are presented.