Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

4/2010

Možnosti výroby vodíku biologickými procesy

Olga Bičáková

současné době je vodík využíván zejména v chemickém průmyslu pro výrobu amoniaku a methanolu. V blízké budoucnosti se však stane důležitým palivem, které by mohlo řešit lokální problémy spojené s kvalitou životního prostředí. Protože vodík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi, lze ho získat z mnoha zdrojů jak obnovitelných, tak neobnovitelných a různými procesy. Tato práce hodnotí možnosti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů biologickými metodami a porovnává jejich účinnost s metodami konvenčními.

4/2010 - stránky 103 - 112stáhnout PDF

Imobilizace těžkých kovů z popelovin ze spalovny komunálních odpadů

Michael Pohořelý, Michal Šyc, Markéta Tošnarová, Markéta Zychová, Martin Keppert, Miroslav Punčochář

Článek se zabývá problematikou využití popelovin vznikajících spalováním tuhého komunálního odpadu s důrazem na imobilizaci těžkých kovů. V článku jsou shrnuty a diskutovány význačné fyzikálně-chemické charakteristiky sledovaných frakcí popelovin s ohledem na použití ve stavebnictví, stanoveny a porovnány vyluhovatelnosti vybraných těžkých kovů ze surových popelovin a ze solidifikátů s 3% a 10% přídavkem popeloviny s limity uvedenými v evropské legislativě.

4/2010 - stránky 113 - 118stáhnout PDF

Stanovení rosného bodu uhlovodíků zemního plynu

Petr Buryan, Bohumil Koutský

Mezi kvalitativními znaky zemního plynu získává rosný bod uhlovodíků stále větší význam. Jeho úloha se stoupající diversifikací bude nabývat na významu. V článku jsou proto shrnuty poslední poznatky o jeho možnostech stanovení.

4/2010 - stránky 119 - 126stáhnout PDF

Zkušenosti z podzemního zplyňování hnědého uhlí v podmínkách severočeské hnědouhelné pánve v ČR

Marcela Šafářová, Josef Valeš

Příspěvek je věnován podzemnímu zplyňování hnědého uhlí, které bylo realizováno v několika lokalitách severočeské hnědouhelné pánve v 60. letech minulého století. Řadou experimentů in-situ byly již v té době definovány podmínky této technologie a její možnosti i omezení dané zejména geologickou skladbou ložiska uhlí, kvalitativními parametry uhelné sloje, nadloží a podloží i stavem techniky, která byla v té době používána.

4/2010 - stránky 127 - 132stáhnout PDF

Testování absorbentů pro čistící okruh vysokoteplotní héliové experimentální smyčky v ÚJV Řež a.s.

Jan Berka, Michal Černý, Viktor Tekáč

Systém čištění helia navržený pro experimentální vysokoteplotní héliovou smyčku (HTHL) v ÚJV Řež a.s. pracuje na principu filtrace, katalytické oxidace a adsorpce. Odstraňovány mají být tyto nečistoty: prach, CO, CO2, H2, H2O, CH4, O2, N2 a případně ještě další minoritní organické a anorganické látky v koncentracích cca 0,0001 – 0,1 % obj. V čistícím okruhu HTHL plyn prochází nejdříve mechanickým filtrem, kde dojde k zachycení prachu s průměrem částic větším než 5 μm, poté prochází ložem s katalyzátorem (CuO, Cr2O3, atd.), kde dojde při teplotě cca 250 °C k oxidaci CO a H2 na CO2 a H2O. CO2 a H2O mají být z plynu odstraněny na molekulových sítech při pokojové teplotě, zbylé nečistoty pak na adsorbentech při velmi nízké teplotě (až -160 °C). Poté plyn před vstupem do hlavního okruhu HTHL prochází opět prachovým filtrem. Adsorbenty uvažované pro využití v čistícím okruhu HTHL byly testovány laboratorních aparaturách, byla sledována adsorpce CO, CO2, CH4 a H2O a vypočteny příslušné kapacity. Na základě výsledků experimentů lze konstatovat, že CO2 a H2O lze z helia efektivně odstraňovat na molekulových sítech Tamis 5A nebo Sigma-Aldrich 13X i při pokojové teplotě, vyšší kapacitu pro adsorpci methanu vykazoval adsorbent CarboTech D55/2, zejména za velmi nízké teploty (-75 °C). Vyšší kapacitu pro adsorpci CO nevykázal žádný testovaný adsorbent, oxid uhelnatý však lze efektivně oxidovat na impregnovaném aktivním uhlí za zvýšené teploty (cca 170 °C).

4/2010 - stránky 133 - 141stáhnout PDF

Výzkumný fond pro uhlí a ocel – příležitost pro české organizace

Marcela Šafářová, člen Coal Advisory Group

Příspěvek informuje o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel (RFCS), který poskytuje finanční prostředky na podporu projektů v oblasti uhlí a oceli a to pro všechny podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. Dotace z Fondu jsou poskytovány pro výzkumné, pilotní a demonstrační projekty mimo Rámcové programy EU. Hlavní cíl programu je definován jako podpora konkurenceschopnosti odvětví souvisejících s uhelným a ocelářským průmyslem. Priority programu pro oblast uhlí jsou zlepšení konkurenční pozice EU, zdraví a bezpečnost v dolech a zlepšení využití uhlí jako čistého zdroje energie. Pro hodnocení a monitorování projektů jsou založeny Technické skupiny pro uhlí a ocel, kterých je celkem 12, z toho 3 technické skupiny jsou zaměřeny na uhlí. Výzkumný fond zabezpečuje spolufinancování přijatých a úspěšně hodnocených projektů ze svého rozpočtu v členění – pro uhlí 27,8 % a pro ocel 78,2 %. Možnost spolufinancování projektů pro oblast uhlí z RFCS není organizacemi v ČR plně využívána. Jak v těžebních společnostech, tak u výrobců tepla a elektřiny existuje poměrně velký potenciál a potřeba pro modernizaci technologických celků, které by se v rámci mezinárodní spolupráce mohly uplatnit v podaném projektu. Příspěvek nejen seznamuje s možnostmi a podmínkami financování projektů a tematickými prioritami Fondu, ale také rámcově s projekty předloženými do Fondu v roce 2009.

4/2010 - stránky 142 - 145stáhnout PDF

Nízkoteplotní oxidace koksovatelného uhlí za reálných podmínek na otevřené skládce

Marek Zamazal

Černé koksovatelné uhlí je za podmínek v době od vytěžení do okamžiku jeho karbonizace podrobeno působení nízkoteplotní oxidace. Tento přírodní proces způsobuje znehodnocení vlastností černého uhlí, které jsou rozhodující pro zdárný průběh výroby koksu. Práce se věnuje sledování vlivu nízkoteplotní oxidace na technologicky významné vlastnosti tří odlišných druhů koksovatelného uhlí, které bylo uloženo na otevřené venkovní skládce. Při experimentu byly sledovány postupné změny zejména u koksovacích vlastností a tyto byly dány do souvislostí s původem jednotlivých uhelných druhů. Bylo zjištěno, že i za atmosférických podmínek dochází k výraznému poklesu dilatace a maximální plasticity. Jako poměrně citlivý ukazatel se projevila i hodnota spalného tepla, která se u všech tří druhů technicky významně snížila.

4/2010 - stránky 146 - 152stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor