Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

Milí čtenáři,

vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu. Děkujeme Vám.

Za redakční radu

Karel Ciahotný
šéfredaktor

 



Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS

Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů.
Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.

 



Zařazení časopisu Paliva do databáze Scopus

Časopis Paliva byl v roce desátého výročí své existence zařazen do databáze Scopus. Paliva jsou tak jediným odborným časopisem v České republice zaměřeným na tuto problematiku, zařazeným v této uznávané databázi. Zařazením časopisu Paliv do databáze Scopus očekáváme další zvýšení kvality publikací a větší podíl článků v anglickém jazyce. Zároveň tak vzniká i nová příležitost pro budoucí autory z řad odborné veřejnosti, ale především akademických pracovníků a studentů pro jejich plánované publikace.
 


 



Aktuální číslo:

Oxidační stabilita motorové nafty během dlouhodobého skladování

Zlata Mužíková, Pavel Šimáček

Motorová nafta doznala za posledních 25 let velikých změn ve složení. Naposledy to byl přídavek biopaliv v roce 2007, který zásadně ovlivnil možnosti jejího dlouhodobého skladování. I za současných podmínek je však nutné v některých případech motorovou naftu dlouhodobě skladovat. A právě možnosti predikce skladovatelnosti motorové nafty jsou předmětem rešerše tohoto článku. Cílem bylo shrnout možnosti a navrhnout postup pro sledování a predikci její dlouhodobé skladovatelnosti.

Klíčová slova: motorová nafta, oxidační stabilita, skladovatelnost
1/2022 - stránky 1 - 7DOI: 10.35933/paliva.2022.01.01

Determination of Higher Heating Value by calculation based on elemental analysis

Markéta Kalivodová, Marek Baláš, Pavel Milčák, Hana Lisá, Martin Lisý, Jakub Lachman, Petr Kracík, Peter Križan, Karel Vejražka

Biomass has increasingly been used as a renewable energy source, and the possibility of using waste ma-terials for energy purposes has recently been highlighted. Therefore, it is necessary to know the properties of these fuels. The most important is the Higher Heating Value (HHV), and also the Lower Heating Value (LHV), which expresses the amount of energy stored in the fuel. These are determined by an experiment but can also be determined by calculation. This paper deals with the comparison of existing equations for the calculation of HHV with the value determined experimentally by a calorimetric method. The suitability of using the given equation for the given fuels is evaluated. Based on the results of the applied equations, some of them are selected and recommended for the calculation of certain fuels.

Klíčová slova: higher heating value, lower heating value, biomass, calorific value
1/2022 - stránky 8 - 20DOI: 10.35933/paliva.2022.01.02

Použité aktivní uhlí – co s ním?

Karel Ciahotný
Používání aktivního uhlí v ochraně životního prostředí a v dalších separačních procesech se v posledních letech v technicky vyspělých zemích světa značně rozšířilo. Světová výroba tohoto zajímavého adsorpčního materiálu se v současné době blíží hodnotě 1 milion tun za rok a neustále roste. Největší uplatnění aktivního uhlí připadá na oblast čištění pitných a odpadních vod, čištění odpadních plynů, chemické způsoby těžby zlata a rafinační procesy v průmyslových, farmaceutických a potravinářských provozech. Použitý sorbent je potřeba zregenerovat, aby mohl případně dále sloužit, nebo jej ekologicky zlikvidovat v případě, že jeho regenerace nebo reaktivace nejsou možné. Článek pojednává o možnostech obnovení sorpčních vlastností použitých sorbentů na bázi aktivního uhlí postupy regenerace a reaktivace, popisuje rozdíly mezi těmito postupy a dále se zabývá také hodnocením sorpčních schopností uhlíkatých sorbentů s obnovenou sorpční schopností.
Klíčová slova: adsorpce, regenerace, reaktivace, testování, aktivní uhlí
1/2022 - stránky 21 - 28DOI: 10.35933/paliva.2022.01.03

Riziko požáru ve slévárně hliníku

František Skácel a Viktor Tekáč
V práci je popsáno technologické řešení problému zahoření textilního filtru ve slévárně hliníku. Byly určeny příčiny vedoucí ke vzniku požáru a technologické nástroje vedoucí k zamezení tohoto rizika a identifikovány
hlavní příčiny zahoření textilních filtrů a určeny situace vedoucí k těmto haváriím. Analýza stávající situace vedla k návrhu opatření pro předcházení těmto haváriím a byly provedeny úspěšné zkoušky navržených úprav technologie.
Klíčová slova: amorfní uhlík, black carbon, protipožární ochrana, slévárna hliníku, textilní fi
1/2022 - stránky 29 - 34DOI: 10.35933/paliva.2022.01.04

Mercury removal in coal-fired power plants, possibilities how to attain very low emissions and minimization of hazardous waste stream

Karel Svoboda, Michael Pohořelý, Tomáš Ružovič, Václav Veselý, Jiří Brynda, Boleslav Zach, Michal Šyc

Emissions of toxic heavy metals (HMs), as Hg, As, Cd, Pb, etc., and some harmful compounds of F, Se, and B are related to waste streams from coal-fired power plants (CFPP). Coal/lignite combustion, due to relatively high content of ash, sulfur, and chlorine, generates in flue gas cleaning processes tremendous amount of fly ash, CaSO4 and CaCl2. Measures for minimization of Hg- and NOx-emissions (e.g. addition of bromides and NH3) change properties of fly ash, wastewater and speciation/partition of HMs. Wet flue gas desulfurization (FGD) consumes high amount of fresh water and generates harmful wastewater with water soluble salts. The planned, more stringent limits on emissions of dust, Hg, HCl, HF, SO2, etc. in CFPP will increase contents of polluting compounds in solid and liquid waste streams. We critically assess possibilities, measures and obstacles for higher efficiency of Hg and HMs removal from flue gas in CFPP, together with efficient removal of other pollutants including mutual influences and interrelations. The fates of mercury, selected harmful HMs, and some other pollutants in waste streams from wet FGD are critically analyzed and discussed. Non-toxic, stable forms of mercury (e.g. HgS) and other HMs in solid waste should be preferred. Schemes and measures for minimization of emissions and hazardous waste streams from air pollution control (APC) are compared and discussed for three selected technologies of coal combustion with different methods of gas cleaning.

Klíčová slova: Coal combustion, Mercury removal, Hazardous waste, Heavy metals, Zero liquid dis
1/2022 - stránky 35 - 67DOI: 10.35933/paliva.2022.01.05


technická podpora šéfredaktor