Bionafta, resp. estery vyšších mastných kyselin rostlinného původu, je od 1. 6. 2010 přidávána k motorové naftě ve výši do 7 % obj. Takto upravená motorová nafta musí splňovat jakostní požadavky na kvalitu podle ČSN EN 590. Přídavek má dopady jak pozitivní, především snížení emisí při spalování paliva, tak i negativní spojené se stabilitou bionafty při skladování i při jejím použití v samotném vznětovém motoru. Stabilita bionafty je důležitá hlavně z hlediska možného poškození motoru. Rozlišujeme stabilitu termickou a oxidační. O oxidační stabilitě lze hovořit v souvislosti s nízkoteplotním namáháním v palivovém systému nebo při skladování bionafty. K termické nestabilitě dochází při vysokoteplotním namáhání v motoru při teplotách nad 150 °C, kdy méně stabilní produkty polymerují za vzniku sedimentů a úsad. V obou případech hraje důležitou roli přítomnost kyslíku. Při stanovení oxidační stability bionafty a jejich směsí s motorovou naftou se používají metody, kde se obvykle pracuje za přítomnosti kyslíku a při vyšších teplotách, aby se urychlil proces stárnutí. V této práci byla oxidační stabilita stanovena metodou EN 14 112 (Rancimat test).
The effect of K2CO3 on thermal oxidation of the blast furnace cokes and carbonaceous materials in the air was investigated by means of thermal analysis. The results obtained from the thermal analysis showed that coke contains two carbonaceous structures. The addition of K2CO3 affected mainly oxidation of a less ordered structure while the second stage oxidation went without changes. With increasing concentration of an additive, a decrease of both the characteristic temperatures and the values of activation energy occurred together with enhancement of reaction heat. The catalytic effect of potash on the oxidation of materials with variously ordered carbonaceous structure grows with no order of carbonaceous matter. In all cases (except graphite) the addition of potash caused a decrease of activation energies.
Zvyšování obsahu biosložek v motorových palivech, plánované do r. 2020, lze v případě paliv pro zážehové motory realizovat buď plošným zvýšením koncentrace bioetanolu v automobilových benzinech, nebo použitím paliv s vysokým obsahem biosložky – např. paliva E85. Tomu však zatím brání malé rozšíření vozidel, resp. jejich motorů, schopných toto palivo spalovat. Jednou z možností většího rozšíření paliva E85 je dodatečná úprava pohonných jednotek původně konstruovaných pro automobilový benzin s malým přídavkem biosložky. Předkládaný příspěvek je věnován rozdílům ve vlastnostech obou typů paliv podstatným z pohledu dodatečné konverze motoru pro použití E85.V závěru příspěvku je proveden odhad vlivu změny vlastností paliva na jeho množství dávkované do spalovacího prostoru motoru se stechiometrickým spalováním.