Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

2/2011

Laboratorní studie pyrolýzy předsušeného čistírenského kalu

Buryan Petr, Staf Marek, Skoblia Siarhei

Článek se zabývá problematikou nízkoteplotní pyrolýzy odvodněného čistírenského kalu. Z provedených laboratorních experimentů vyplývá, že tento materiál je dobře rozložitelný za teplot dosažitelných v běžné technologické praxi (350 - 550 °C). Vznikající produkty představují velmi bohatou směs obsahující zcela netoxické, ale i toxické látky. V článku jsou shrnuty poznatky, které byly využity při zprovoznění poloprovozní jednotky zaměřené na ověření této technologie likvidace čistírenských kalů v praxi.

2/2011 - stránky 42 - 46stáhnout PDF

Porovnání metod pro odhad produkce bioplynu z rostlinných substrátů

Jindřich Procházka, Michal Dohányos
Odhad potenciální výtěžnosti bioplynu na základě laboratorního experimentu je časově náročný. Tato práce porovnává několik nepřímých metod odhadu výtěžnosti bioplynu. Tyto metody jsou založeny na chemických analýzách. Použitím těchto metod se zkracuje doba stanovení z týdnů na hodiny.
2/2011 - stránky 47 - 52stáhnout PDF

Identifikace mikrobiální populace v bioplynu

Jiřina Čermáková, Jakub Mrázek, Kateřina Fliegerová, Daniel Tenkrát

Tento příspěvek se zabývá studiem mikrobiální populace v bioplynu pomocí metody založené na molekulární biologii, která dokáže identifikovat větší množství mikroorganismů než metoda klasické kultivace. V bioplynu z čistírny odpadních vod bylo nalezeno téměř 8 mil. bakterií v m3. Z identifikovaných bakterií byly zastoupeny hlavně kmeny Firmicutes a Proteobacteria, avšak největší část mikroorganismů v bioplynu patří mezi dosud neznámé nekultivované bakteriální druhy. Studium bakteriální biodiverzity v bioplynu hraje klíčovou roli zejména při konečném využití bioplynu, protože některé druhy mohou způsobovat korozi zařízení či potrubí a jiné mohou být dokonce patogenní a využívat bioplyn ke svému šíření.

2/2011 - stránky 53 - 59stáhnout PDF

Kontinuální pyrolýza uhlíkatých materiálů s modelovým zplyněním tuhého produktu

Olga Bičáková, Vlastimil Kříž, Jana Náhunková

Na laboratorní modelové rotační peci byly při teplotě 900 °C pyrolyzovány vzorky samotného hnědého uhlí z dolu Jiří ze Sokolovské hnědouhelné pánve a směsné vzorky uhlí s 30% přídavkem variantně odpadní pneu-pryže, Forsanu (ABS) a celulózy. Prosazení pece činilo 100 g.h-1. Sledován byl vliv aditiva na složení pyrolyzního plynu. Pomocí termické analýzy byla studována rychlost zplynění tuhého produktu vodní parou a oxidem uhličitým, obojí při teplotě 900 °C.

2/2011 - stránky 59 - 63stáhnout PDF

Srovnání emisí vybraných znečišťujících látek ze spalování biomasy a uhlí v domácnostech

Michal Šyc, Jiří Horák, František Hopan, Kamil Krpec

Emise znečišťujících látek z lokálních topenišť malých výkonů představují jeden z hlavních příspěvků k celkovému znečištění ovzduší. Vzhledem k současnému trendu přechodu z hnědého uhlí na biomasu je žádoucí stanovit vliv tohoto přechodu na emise některých polutantů. V práci jsou sledovány emise CO, TZL a vybraných POP ze spalování bukového dřeva a hnědého uhlí na nejčastěji používaných typech teplovodních kotlů v ČR. Sledován je jak vliv konstrukce kotle, tak vliv paliva. Z výsledků vyplývá, že stěžejním faktorem ovlivňujícím úroveň sledovaných polutantů je samotná konstrukce teplovodního kotle. Výraznější vliv záměny uhlí za biomasu, i vzhledem k podobnému obsahu Cl, na emise POP pozorován nebyl.

2/2011 - stránky 64 - 68stáhnout PDF

Laboratorní stanovení emisí při sušení tuhých biopaliv s vysokým obsahem vlhkosti

Zdeněk Beňo, Aleš Barger, Siarhei Skoblia, Ivo Picek

Článek se zabývá studiem emisí ze sušení alternativních paliv (ječmenného mláta a lesní dřevní hmoty) s vysokým obsahem vlhkosti. Byla použita laboratorní metoda umožňující kvalitativní a kvantitativní stanovení emisi skleníkových plynů (CO2, CH4), těkavých organických látek (VOC) a látek s různou fyzikálně-chemickou povahou (organické kyseliny, aldehydy, ketony, terpenoidní látky). Sušení dvou vlhkých modelových materiálů bylo prováděno horkým vzduchem (75 °C) v uzavřeném cirkulujícím systému o omezeném objemu. Uvedené podmínky jsou charakteristické pro provoz pásových sušáren využívajících odpadního nízkopotenciálového tepla.

2/2011 - stránky 69 - 76stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor