Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

3/2016

Testování adsorbentů pro skladování stlačeného zemního plynu pro pohon vozidel

Karel Ciahotný, Petr Lenkvík, Veronika Vrbová

Počet motorových vozidel používajících jako palivo stlačený zemní plyn neustále roste. Nevýhodou použití tohoto paliva ve vozidlech je velký objem skladovacích nádrží i jejich velká hmotnost. To se odráží v nižších užitných vlastnostech vozidel na stlačený plyn ve srovnání s vozidly používajícími paliva na bázi ropy. Jsou proto hledána nová technická řešení, která by odstranila tyto nedostatky. Jedním z nich je použití vhodných adsorpčních náplní skladovacích lahví na stlačený zemní plyn, které za určitých podmínek vedou ke zvětšení skladovací kapacity. V článku jsou publikovány výsledky testování tří komerčně dostupných adsorpčních materiálů použitých jako adsorpční náplně tlakových lahví pro skladování stlačeného zemního plynu za různých podmínek. Byla sledována také možná deaktivace použitých adsorbentů vlivem nevratné sorpce vyšších uhlovodíků, odorantů a dalších látek obsažených v zemním plynu.

3/2016 - stránky 78 - 83stáhnout PDF

Vliv doby skladování na účinek aditiv pro úpravu nízkoteplotních vlastností motorové nafty

Aleš Vráblík, Jana Hamerníková, Simona Waňousová, José M. Hidalgo, Radek Černý

laboratorně připravených vzorků aditivované motorové nafty s přídavkem FAME byly zkoumány rozdíly účinku aditiv upravujících nízkoteplotní vlastnosti s ohledem na dobu skladování. V případě biosložky se jednalo o FAME obsahující methylestery řepkového oleje ošetřené antioxidační přísadou. Aditivace testovaných vzorků byla provedena depresantem typu WAFI. Během testů byly sledovány rozdíly ve filtrovatelnosti (CFPP) u čerstvě připravených a „odstátých“ vzorků aditivované nafty. Bylo zjištěno, že při odstátí vzorku v temnu a bez přístupu vzduchu po dobu 3 až 6 hodin se dosáhne spolehlivějších hodnot CFPP. Hodnota CFPP se během měření zlepšovala až o 7 °C. Tímto zjištěním by se mohlo předejít nadměrnému dávkování aditiva do motorové nafty, a to hlavně v provozním měřítku.

3/2016 - stránky 84 - 89stáhnout PDF

Posuzování energetických zařízení z hlediska aplikovatelnosti karbonátové smyčky

Marek Staf, Eva Krtková

Studie se zabývá vyhodnocením, zda jsou aktuálně provozované elektrárny a teplárny na území České republiky způsobilé k instalaci vysokoteplotního regenerativního záchytu oxidu uhličitého ze spalin chemisorpcí na kalcinátech přírodních vápenců a analogických materiálech. Na základě několika hodnotících kritérií, mezi něž patří druh spalovaného paliva, plánovaná životnost spalovacího zařízení aj., byla provedena selekce. Kritickému vyhodnocení všech posuzovaných parametrů vyhovělo 46 bloků tepelných elektráren a 32 tepláren. Uvedené zdroje ročně emitují více než 39,5 milionů tun oxidu uhličitého. Naproti tomu 27 % bloků tepelných elektráren a plných 82 % tepláren v České republice kritériím nevyhovělo a instalace technologie karbonátové smyčky by pro ně tudíž nebyla přínosná.

3/2016 - stránky 90 - 100stáhnout PDF

Comparison of Limestone Adsorption Reactivity During Desulfurisation of Flue Gas From Co-Combustion of Lignite and Woodchips in Fluidised-Bed Boilers

Petr Buryan

Research presented in this article proves that woodchips addition significantly negatively influences limestone-based flue gas desulfurization process. This work focuses on the reduction of the adsorption reactivity of two types of calcined limestone that were used for capturing sulfur dioxide from flue gases originating from woodchips and brown coal cocombustion in a fluidized-bed combustor.

3/2016 - stránky 101 - 107stáhnout PDF

Termoakustické experimenty na pádové trubce

Petr Štěpánek, František Hrdlička, Vladimír Měchura

Cílem předkládaného příspěvku je kvantifikovat a následně zhodnotit vybrané vlastnosti zrn uhelného prášku a vliv jejich změn v závislosti na době strávené v pádové trubce. Všechny experimenty a závěry zde publikované se vztahují k hnědouhelnému prášku z lomu Libouš a pádové trubce instalované v laboratoři VEC při VŠB-TUO. Dále jsou zde popsány vlastnosti atmosféry pádové trubky a jejich změny během experimentu. V příspěvku je diskutován předpoklad, že intenzifikací relativního pohybu zrna uhelného prášku vůči okysličovadlu se zintenzivní přenos tepla a hmoty, důsledkem čehož se zvýší rychlost vyhořívání hořlaviny obsažené v zrně. Podmínky zrychlení vyhořívání jsou simulovány a kvantifikovány experimenty provedenými na pádové trubce za standardních podmínek a posléze se superpozicí hluku, čímž došlo ke vzniku tzv. „syntetizovaného proudění“. Následující příspěvek prezentuje podmínky i výsledky měření. Byl sestaven zjednodušený matematický model vzájemného pohybu složek disperze a provedena diskuze nad výsledky.

3/2016 - stránky 108 - 125stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor