Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

1/2024

4/2015

Porovnání stanovení obsahu síry ve středních destilátech technikou ultrafialové a rentgenové fluorescence

S neustálým snižováním limitního obsahu síry v palivech dochází k vývoji a modernizaci instrumentálních analytických metod, které jsou schopny stanovit i nízké obsahy síry. Cílem práce je porovnání dvou analytických metod určených pro stanovení obsahu síry ve středních destilátech, a to ultrafialové fluorescence a vlnově disperzní rentgenové fluorescence. Konkrétně je porovnávána opakovatelnost stanovení síry, výsledky měření 16 reálných vzorků a vliv přítomnosti kyslíkatých a dusíkatých látek ve vzorku na výsledky stanovení. Dále jsou zkoumány kalibrační závislosti 4 různých sad standardních roztoků. Na základě všech těchto experimentálních měření bylo zjištěno, že ultrafialová fluorescenční analýza je přesnější metodou pro stanovení nízkých obsahů síry než rentgenová fluorescence.

Removing carbon dioxide from flue gas using high temperature carbonate looping

The article describes the basics of the process of high temperature carbonate looping, which is being developed as one of the methods of CO₂ capture from flue gas produced during fossil fuel combustion. Used as adsorbents in this process are mainly alkaline-earth metal oxides, most frequently CaO. A reaction of the sorbent with carbon dioxide occurs under suitable reaction conditions, producing the respective carbonate. As this involves chemical bonding of CO₂, the adsorption capacity of the sorbent for CO₂ is high. The sorbent is regenerated by increasing the temperature above the temperature of stability of the given carbonate, which causes the carbonate to decompose into an oxide, and CO₂ is released in a concentrated form. Because the system operates at high temperatures above 600 °C, it is possible to use the residual heat from the process of carbonate looping for the production of electrical energy in a steam cycle. The article describes the results of laboratory tests of limestone samples from various localities in the Czech Republic, which were tested for CO₂ capture in the process of high temperature carbonate looping. The limestone samples were also analysed by the method of elemental analysis, and the CO2 content was determined which is released when heated above the stability limit of the carbonates present in the limestone sample. The results were then compared with the theoretical sorption capacities of the individual samples for CO₂, and all cases showed a good correspondence between the measured and the calculated values. Also measured were the adsorption capacities of the individual limestone samples after their previous activation (conversion into oxides) and the acquired results were again compared with the theoretical sorption capacities for CO₂ calculated from the composition of individual samples. The selected adsorbent samples were further tested by measuring breakthrough curves for CO₂ from a model gas mixture containing ca 14% vol. CO₂, and sorption capacities of samples for CO₂ for the given experimental conditions were then calculated from the measured breakthrough curves.

Potenciál využití vodíku v ČR

Instalace vodíkových technologií na území ČR nevznikala samovolně, naopak byla vždy spjata s výstavbou nebo intenzifikací rafinérských a petrochemických komplexů. S ohledem na současné úsporné trendy v oblasti spotřeby automobilových paliv na území ČR a ve středoevropském regionu je možné očekávat uplatnění vodíku spíše v souvislosti se zvyšováním kvality rafinérských nebo petrochemických komodit. Přebytky vodíku získaného s využitím fosilních zdrojů se mohou zároveň při nastavení vhodných ekonomických předpokladů uplatnit při vniku nezbytné infrastruktury pro distribuci vodíku určeného pro pohon vozidel poháněných palivovými články.

Reduction of tar formation during combustion of lignite

This article summarizes findings obtained during experimental laboratory pyrolysis of lignite from Československá armáda mine. The goal of the experiments was to find high volume additives, which are cheaply available. These additives would reduce undesirable formation of tar during lignite combustion in stoves and other local combustion chambers thereby leading to significant reduction of air pollution in the residential areas. The quantity of the additives ranged from 1.5 to 5 wt%, temperature of lignite pyrolysis was up to 580 °C. Heating process in the lignite pyrolysis during the course of combustion in the local combustion chambers was modelled. The additives selection followed REACH guidelines and conditions of consecutive accumulation of secondary energetic products. The best results out of 17 tested organic and inorganic additives were found for 70 AE and Ekobent bentonites. These additives are also the most practical for this purpose as they are exploited next to the lignite mine.

Příprava experimentálního zařízení pro vysokoteplotní expozice materiálů technologií CCS

Ekologickým řešením produkce oxidu uhličitého mohou být technologie CCS, které řeší nejen samotný proces záchytu CO2, jeho přepravy a skladování, ale také ekonomičnost dostupných metod a životnost zařízení. Některé technologie CCS počítají s vysokými provozními teplotami (až 900 °C), z čehož plynou vyšší nároky na korozní odolnost a další vlastnosti zvolených konstrukčních materiálů při těchto teplotách. Uvedené požadavky mohou splňovat dva typy materiálů: žárupevné korozivzdorné oceli a superslitiny niklu. Tento článek obsahuje úvod do problematiky CCS a s ní spojeného materiálového výzkumu. Pro testy materiálů pro technologie CCS bylo navrženo zařízení, jehož základní parametry jsou provozní teplota až do 1000 °C a atmosférický tlak, které umožní testování vysokoteplotní koroze v plynných atmosférách technologií CCS.