Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

4/2013

Emise výfukových škodlivin ze studených startů osobních a lehkých nákladních automobilů

Jakub Šiška, Milan Pospíšil, Daniel Maxa, Pavel Šimáček, Petr Říha, Jiří Vavřina, Jan Karel

Významným nástrojem pro hodnocení vlivu emisí z dopravy na životní prostředí jsou emisní modely. Podmínkou pro jejich účelné nasazení jsou odpovídající data popisující emise motorových vozidel vznikající v závislosti na použitém palivu, technickém stavu, technické úrovni a podmínkách provozu. V rámci práce byl naměřen a validován základní soubor emisních dat (CO, CH, NOx) charakterizujících tzv. studené starty osobních automobilů se zážehovým motorem a byl navržen jednoduchý algoritmus pro predikci víceemisí ze studených startů osobních a lehkých nákladních vozidel, který by současnou metodiku pro výpočet emisí z dopravy vhodně doplnil a zpřesnil.

4/2013 - stránky 109 - 116stáhnout PDF

Emise základních složek výfukových plynů nákladních vozidel při simulaci průjezdu křižovatkou

Jakub Šiška, Milan Pospíšil, Daniel Maxa, Pavel Šimáček, Petr Říha, Jiří Vavřina, Jan Karel

Pro výpočet emisí z křižovatek je i v celosvětovém měřítku absolutní nedostatek výzkumných prací, ze kterých by bylo možné čerpat potřebná data. Tento fakt se týká především nákladních automobilů, pro které měření emisních dat představuje experimentálně i finančně poměrně náročný úkol. Byl navržen a experimentálně ověřen unikátní postup provedení motorových zkoušek a emisních testů pro těžká nákladní vozidla, pomocí kterého lze získat velmi cenný a poměrně ojedinělý soubor informací o emisních charakteristikách zástupců vozového parku nákladních automobilů v České republice při specifických jízdních režimech v prostoru křižovatky.

4/2013 - stránky 117 - 122stáhnout PDF

Testování elektrických vlastností keramických komponent pro tepelně namáhané části vysokoteplotní heliové experimentální smyčky

Jan Berka, Antonín Rotek, Jan Vít

Topné těleso je jednou z důležitých komponent vysokoteplotní héliové smyčky HTHL. Pomocí tohoto tělesa je zajištěn ohřev testovací sekce smyčky na požadovanou teplotu i při vyšších průtocích plynu. Pro výrobu tělesa byl zvolen keramický materiál typu kkordierit. Při zkušebním provozu smyčky se však ukázalo, že nelze dosáhnout s tímto topným tělesem maximální projektové teploty (900 °C), nýbrž jen cca 630 °C kvůli klesajícímu elektrickému odporu mezi topnými spirálami. Následně byla provedena série testů s cílem zjištění příčiny problému a následně i ověření vlastností vhodnějšího keramického materiálu pro výrobu nového topného tělesa, konkrétně keramického materiálu na bázi korundu.

4/2013 - stránky 123 - 129stáhnout PDF

Úprava bioplynu na biomethan

Veronika Vrbová, Karel Ciahotný, Alice Vagenknechtová

Bioplyn, který vzniká anaerobní fermentací organického materiálu, lze považovat nejen za směs methanu a oxidu uhličitého, ale i řady dalších minoritních látek, ke kterým patří např. vodní pára, síra ve formě sulfanu, amoniak, siloxany, kyslík a halogenové sloučeniny. Tyto látky mohou svou přítomností negativně ovlivnit proces úpravy bioplynu na biomethan. Proto je nutné tyto látky z bioplynu odstranit. Jednou z nejpoužívanější technologií pro odstranění nežádoucích látek je proces adsorpce. Tento článek je zaměřen především na adsorpční odstranění oxidu uhličitého, jehož koncentrace v bioplynu se obvykle pohybují mezi 25 - 45 % obj. Separace oxidu uhličitého byla prováděna v laboratorním měřítku s použitím modelového plynu, který obsahoval 35 % obj. CO2 a 65 % obj. methanu. Na základě naměřených hodnot adsorpčních kapacit jednotlivých adsorbentů byly následně provedeny také experimenty s použitím reálného bioplynu produkovaného rozkladem čistírenských kalů na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubenči.

4/2013 - stránky 130 - 135stáhnout PDF

Testování konstrukčních materiálů pro vysokoteplotní plynem chlazené reaktory

Jan Berka
Vysokoteplotní plynem chlazené jaderné reaktory patří mezi koncepty tzv. reaktorů IV. generace. Na výzkumných projektech zaměřených na uvedené jaderné reaktory se podílejí i české výzkumné i průmyslové organizace. V rámci výzkumu materiálů pro plynem chlazené reaktory byla, mimo jiné, zkoumána degradace vysokoteplotních ocelí P91 a 316 v heliu obsahujícím stopové koncentrace nečistot (CO, CO2, CH4, H2, H2O, O2, N2) při 750 °C/1000 hod. Po expozici bylo zkoumáno složení korozních vrstev, změny mikrostruktury a změny mechanických vlastností materiálů. V příštích letech jsou plánovány testy dalších vysokoteplotních niklových slitin a slitiny Incoloy 800 H v plynné atmosféře při teplotách až 900 °C.
4/2013 - stránky 136 - 141stáhnout PDF

Oxidační stabilita průmyslových olejů pomocí PetroOxy testeru

Nadia Ladyka

Článek se zabývá sledováním oxidační stability turbínových olejů během jejich provozu. Byla ověřena možnost náhrady běžně používaného oxidačního testu RPVOT testem jiným, jehož provedení by bylo časově kratší a schůdnější v provozních podmínkách. Oxidační tester PetroOxy, který je používán pro stanovení oxidační stability motorových paliv, byl zvolen jako perspektivní oxidační test. Byly zvoleny a odzkoušeny oxidační podmínky při různých teplotách a navrženo použití katalyzátoru tak, aby test vyhovoval provozním podmínkám. Test byl odzkoušen na nových turbínových a hydraulických olejích a na provozovaných turbínových olejích. Výzkumem se zjistilo, že použití testeru PetroOxy je pro provozní vzorky olejů velmi problematické a nedává spolehlivé výsledky. Pro porovnání oxidační stability nových olejů byla spolehlivost testu vyhovující.

4/2013 - stránky 142 - 145stáhnout PDF

Pyrolýza hnědého uhlí s vysokým obsahem prchavých látek

Lenka Jílková, Karel Ciahotný, Radek Černý, Jaroslav Kusý, Josef Valeš
Hnědé uhlí je v České republice perspektivní surovinou pro pyrolýzní procesy; kapalné produkty z pyrolýzy hnědého uhlí s vysokým obsahem dehtu jsou vhodné k výrobě pohonných hmot procesem hydrogenační rafinace.
Na pilotní jednotce bylo pyrolyzováno hnědé uhlí při ohřevu na konečnou teplotu 650 °C. Po pyrolýze byla provedena hmotnostní bilance produktů pyrolýzy, off-line rozbor pyrolýzního plynu a analýza kapalných produktů na GC-MS. Hmotnostní bilancí byl zjištěn nejvyšší výtěžek pro polokoks (43 % hm.). Pyrolýzní plyn obsahoval v největší míře methan, vodík a oxidy uhlíku. Po oddělení organické fáze z kondenzátu bylo zjištěno, že tato fáze obsahuje především alifatické uhlovodíky a aromatické uhlovodíky s jedním i více benzenovými jádry a fenoly. Vodná fáze z kondenzátu pak obsahovala především fenoly a jejich deriváty a karboxylové kyseliny. Cílem práce je stanovit, zda je možné tento produkt zařadit do výroby pohonných hmot v rafinériích, či jaké úpravy musí být nejdříve s organickou fází kapalného produktu provedeny.
4/2013 - stránky 146 - 151stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor