Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

1/2016

Snímání fluktuace tlaku v ohništi kotle spalujícího uhelný prášek

Petr Štěpánek

V USA jsou exploze/zahoření paliva nejčastější příčinou hmotných škod i zranění personálu obsluhy kotlů. K explozím/zahoření paliva dochází nejčastěji v mlecích okruzích. Nicméně exploze v ohništích způsobené momentální ztrátou stability spalovacího procesu jsou druhou nejčastější příčinou nehody v rámci kategorie exploze/zahoření paliva. Předkládaný příspěvek prezentuje možnosti monitorování stability spalování a zabývá se dalšími přínosy termoakustických měření v tepelné energetice.

Klíčová slova: termoakustika, hluk buzený ohništěm, fluktuace tlaku
1/2016 - stránky 1 - 6DOI: 10.35933/paliva.2016.01.01

Perspektivy aplikace karbonátové smyčky v průmyslu a energetice České republiky

Marek Staf, Karel Ciahotný, Eva Krtková

Článek se věnuje problematice regenerativního záchytu oxidu uhličitého na tuhých sorbentech. Ve své úvodní části shrnuje základní procesní parametry metody vysokoteplotní karbonátové smyčky a zmiňuje její hlavní přednosti i omezení. Dále jsou v textu uvedeny některé důležité výzkumy, které se věnovaly potlačování základního nedostatku této metody, jímž je postupný pokles technicky využitelné sorpční kapacity, k němuž dochází při cyklické realizaci karbonatační a kalcinační fáze. V další části pak článek přináší informace o struktuře a velikosti zdrojů emisí oxidu uhličitého v České republice. Na základě studia těchto zdrojů z různých odvětví hospodářské činnosti jsou vysloveny předpoklady o možnostech převedení sorpčních postupů záchytu oxidu uhličitého do technické praxe. Zvláštní oddíl textu je věnován problematice energetického mixu ČR a koncepci energetiky jakožto hlavního producenta emisí oxidu uhličitého do atmosféry.

Klíčová slova: karbonátová smyčka, emise, spalování, oxid uhličitý
1/2016 - stránky 7 - 15DOI: 10.35933/paliva.2016.01.02

Adsorpce CO2 ze spalin elektráren na pevných sorbentech

Jana Smutná, Jiří Štefanica, Karel Ciahotný, Olga Ubrá, Veronika Vrbová, Pavel Machač, Lukáš Pilař, Monika Vitvarová

Pro podmínky České republiky byla navržena a testována varianta využití adsorpční metody záchytu CO2 ze spalin hnědouhelné elektrárny. Navržená technologie byla v pilotním měřítku nejprve otestována pro sorpci CO2 z modelových spalin a následně ověřována v podmínkách reálných spalin. Výsledky z pilotních experimentů realizovaných v podmínkách reálných spalin byly využity k návrhu technického řešení systému záchytu CO2 ze spalin pro zadaný elektrárenský blok a zadané tuzemské palivo. Pro navržené technické řešení systému záchytu CO2 byla provedena optimalizace a integrace do základní výrobní technologie zadaného elektrárenského bloku a byly vyhodnoceny hlavní ekonomické ukazatele bloku s CCS technologií.

Klíčová slova: adsorpce, oxid uhličitý, spaliny
1/2016 - stránky 16 - 21DOI: 10.35933/paliva.2016.01.03

Kapacita kalcinátů a hydrátů vápenců pro záchyt vlhčeného oxidu uhličitého

Jiříček Ivo, Farták Josef, Obrdlíková Veronika, Ciahotný Karel, Machač Pavel

Oxid vápenatý se jeví jako efektivní sorbent pro záchyt CO2 ze spalin za vyšších teplot. Při doplnění kalcinačním reaktorem k produkci čistého CO2 je vhodná forma CaO v karbonatačním reaktoru základem pro získání efektivního vysokoteplotního netoxického CCS procesu. Článek se zabývá laboratorním studiem vylepšování záchytu CO2 v průběhu karbonatačních /kalcinačních cyklů jeho zvlhčováním a použitím jednak kalcinovaných, a jednak hydratovaných vápenců jako sorbentů. Při stejné hmotnosti jsou totiž hydráty z hlediska jejich teoretické sorpční kapacity až o 50 % lepší sorpční materiál než původní vápence, ze kterých vznikly. Laboratorní výsledky ukazují na pozitivní přínos zvlhčování CO2, díky čemuž při teplotách pod 520 °C vzniká v sorbentu nová fáze, hydroxid vápenatý, s vyšší afinitou k záchytu CO2. U čerstvých hydrátů má přítomná hydratovaná forma CaO v prvním cyklu téměř stoprocentní záchyt CO2 vyjádřený jako konverze CaO. Čím je nižší teplota kalcinace, tím je nižší deaktivace sorbentu vzhledem ke vzniku spečenin a nízkoteplotních tavenin bránících přístupu CO2 k volnému CaO uvnitř jeho částic. Proti vápencům má použití hydrátů s vlhčením výhodu především v oblasti prvních několika desítek cyklů, kde jsou rozdíly v konverzi CaO mezi oběma největší. S postupujícím počtem cyklů přechází proces na difuzní řízení. Na úrovni 200 cyklů je konverze hydrátů ve srovnání se zbytkovou konverzí vápenců stále ještě dvojnásobná. Hydráty z vápenek Čertovy schody a Vitošov se jeví jako velmi vhodné pro průmyslové CCS aplikace. Jejich deaktivaci lze zmírnit omezením počtu cyklů, po kterých bude nutné sorbent upravit mletím, čerstvou aditivací a repeletizací.

Klíčová slova: kapacita, záchyt CO2, hydráty, CCS, karbonatace, kalcinace
1/2016 - stránky 22 - 28DOI: 10.35933/paliva.2016.01.04

Spalování kukuřičné slámy v reaktoru s bublinovou fluidní vrstvou

Tomáš Durda, Jaroslav Moško, Michael Pohořelý, Karel Svoboda, Boleslav Zach, Michal Šyc, Michal Jeremiáš, Aneta Krausová, Miroslav Punčochář

Článek se zabývá nízkoteplotním spalováním kukuřičné slámy s velmi nízkým bodem tání popela v reaktoru s bublinovou fluidní vrstvou. Je pozorován vliv záměny primárního materiálu fluidní vrstvy, vliv záměny spalovacího média a vliv zvýšení parciálního tlaku kyslíku ve spalovacím médiu na emise vybraných polutantů (CO, N2O, NOx, SO2, HCl, TZL) a na obsah nedopalu v popelu. Pro sledování vlivu jednotlivých parametrů na emise polutantů a na obsah nedopalu v popelu byly provedeny spalovací testy ve třech režimech: (1) spalování vzduchem, (2) spalování vzduchem obohaceným o kyslík, (3) spalování směsí kyslíku a oxidu uhličitého. Použití keramzitu místo písku jako primárního materiálu fluidní vrstvy při spalování vzduchem způsobilo snížení nedopalu v popelu, snížení emisí CO a TZL a zvýšení emisí SO2. Nahrazení dusíku oxidem uhličitým ve spalovacím médiu způsobilo zvýšení nedopalu v popelu a zvýšení emisí CO, N2O, NOx, SO2, HCl a TZL. Zvýšení parciálního tlaku kyslíku ve spalovacím médiu způsobilo snížení nedopalu v popelu, snížení emisí CO a N2O a zvýšení emisí NOx, SO2, HCl a TZL.

Klíčová slova: fluidní vrstva, spalování, emise, polutanty, kukuřičná sláma, zemědělská biomasa
1/2016 - stránky 29 - 38DOI: 10.35933/paliva.2016.01.05

Temperature Field inside the Diaphragm Gas Meter

Tomáš Hlinčík, Václav Koza
A large proportion of natural gas consumption is metered by diaphragm gas meters with no temperature compensation. For billing purposes, an estimate of the gas temperature inside the meter is used. The estimate is currently based on ambient temperature (atmospheric temperature). Whenever a converter has been installed, the gas temperature used for the compensation of the gas volume is measured at the outlet of the meter, i.e. at the spot where the temperature sensor of the converter resides. In this article, we focus on determining the operating temperature of the gas, i.e. the mean temperature inside the diaphragm chambers of the meter where the volume of the passing gas is actually measured. The results also describe the temperature field inside the diaphragm gas meter at different volumetric gas flow rates. The measured data were used to describe the relationship between the operating temperature and the temperature at the outlet of the meter. The results of this article may help clarify the relationship between the ambient temperature and the operating temperature of the gas inside the diaphragm gas meter, and so refine the formula for the conversion of the gas volume measured into the volume billed to the customer.
Klíčová slova: Temperature; Diaphragm Gas Meter; Natural Gas
1/2016 - stránky 39 - 44DOI: 10.35933/paliva.2016.01.06


technická podpora šéfredaktor