Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

4/2019

Emise rtuti, její antropogenní zdroje, environmentální a zdravotní rizika

Tomáš Ružovič, Karel Svoboda, Michael Pohořelý, Marek Staf

Článek se věnuje emisím rtuti, které představují významné environmentální riziko. Úvodem je načrtnuta historie využívání tohoto prvku a jeho uvolňování do všech složek životního prostředí, atmosféry, hydrosféry i litosféry. Detailněji je popsána distribuce emisí rtuti z nejvýznamnějších průmyslových odvětví v současné době. Odpovídající prostor je vyčleněn též popisu zdravotních rizik spojených s expozicí organizmu tomuto toxickému kovu. Separátně je pojednáno o elementární rtuti, její oxidované formě Hg2+ve sloučeninách a Hg vázané na tuhé částice, neboť každá z uvedených forem představuje jinou míru rizika, jinak se transformuje a váže v lidském organizmu atd. Z důvodu aktuálně probíhající diskuze ohledně omezování emisí rtuti ze sektoru energetiky ČR je tento problém zmíněn i ve zde prezentovaném příspěvku. V rámci příslušné kapitoly je přiblížena počáteční fáze výzkumu využití elektrárenských popílků transformovaných na zeolity k adsorpci Hg z plynných směsí.

Klíčová slova: emise rtuti; antropogenní zdroje; environmentální rizika
4/2019 - stránky 102 - 109DOI: 10.35933/paliva.2019.04.01

Plynovod Nord Stream

Dominik Schlehöfer, Tomáš Hlinčík

Stále větší poptávka po energii vyústila v požadavek zabezpečení energetické situace v Evropské unii. Tuto problematickou situaci částečně vyřešila výstavba plynovodu Nord Stream. Avšak i přes jeho značnou výhodu v podobě velkých dodávek zemního plynu, především do západní Evropy, se již od začátku plánování projektu setkal s mnoha negativními ohlasy. Přes všechnu kritiku se projekt plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska do Německa a dále do západní Evropy, uskutečnil. Nyní probíhá výstavba druhého projektu s názvem Nord Stream 2, který má zaručit energetickou stabilitu v Evropě. V příspěvku je shrnut historický vývoj projektu Nord Stream se zaměřením na důvod výstavby takto koncipovaného plynovodu. Dále jsou popsány ekonomické i environmentální aspekty, se kterými se projekt během celé výstavby potýkal, a s kterými se stejně tak potýká projekt Nord Stream 2. V příspěvku je také znázorněna celá trasa obou plynovodů.

Klíčová slova: plynovod, Nord Stream, potrubí
4/2019 - stránky 110 - 117DOI: 10.35933/paliva.2019.04.02

Zrychlené testování dlouhodobé aktivity odsiřovacího katalyzátoru na bázi Co-Mo

Luboš Matoušek, Aleš Vráblík, Josef Blažek, Radek Černý

Rychlost deaktivace katalyzátorů významně ovlivňuje jejich nasazení v průmyslových procesech. Pro posouzení deaktivace katalyzátorů se používá porovnání jejich počáteční a zbytkové aktivity. Tato práce se zabývá zrychlenou deaktivací hydrodesulfuračního Co-Mo/Al2O3 katalyzátoru pomocí deaktivačního činidla (lehký cyklový olej), které má sklon ke kondenzačním reakcím, zejména při nízkém průtoku a tlaku vodíku. Aktivita katalyzátoru je posuzována pomocí teploty, při které je procesem hydrodesulfurace atmosférického plynového oleje dosaženo obsahu síry v produktu 10 mg∙kg-1. Byl také posouzen vliv způsobu zatížení katalyzátoru deak-tivačním činidlem na míru jeho deaktivace. Cílem této metody zrychlené deaktivace hydrodesulfuračních katalyzátorů je posouzení životnosti katalyzátorů v průmyslovém měřítku.

Klíčová slova: zrychlená deaktivace, aktivita katalyzátoru, hydrodesulfurace, sulfidický kataly
4/2019 - stránky 118 - 124DOI: 10.35933/paliva.2019.04.03

Porovnání aktivity sulfidických Ni-Mo/Al2O3 katalyzátorů při desulfuraci alkyldibenzothiofenů

Nikola Bringlerová, Nikola Šlégrová, Radek Černý, Martin Pšenička, Aleš Vráblík, Josef Blažek

Cílem práce bylo posoudit vliv reakčních podmínek na aktivitu tří hydrodesulfuračních komerčních katalyzátorů na bázi Ni-Mo/Al2O3 při hydrodesulfuraci 4-metyldibenzothiofenu (4-MDBT) a 4,6-dimetyldibenzothiofenu (4,6-DMDBT). Hydrodesulfurace probíhala ve vsádkovém míchaném reaktoru s reakční nádobou o objemu 0,5 dm3. Katalyzátory byly testovány při dvou různých reakčních podmínkách: reakční teplotě 350 °C a tlaku vodíku 6 MPa a při reakční teplotě 380 °C a tlaku vodíku 4,5 MPa. Pro všechny experimenty byla použita vsádka 300 cm3 suroviny a konstantní průtok vodíku 30 dm3.hod-1. Pro experimenty byla vytvořena modelová surovina, kterou tvořil hydrogenovaný plynový olej s přídavkem 500 mg.kg-1 4-MDBT a 500 mg.kg-1 4,6-DMDBT. Ve všech případech se potvrdila očekávaná větší míra odbourávání 4-MDBT oproti 4,6-DMDBT, což je dáno menším sterickým stíněním atomu síry v molekule 4-MDBT. Největší aktivitu při odsiřování 4-MDBT při reakční teplotě 350 °C a tlaku vodíku 6 MPa vykazoval katalyzátor C. Pro 4,6-DMDBT při těchto podmínkách a pro 4-MDBT i 4,6-DMDBT při druhé reakční podmínce (380 °C, 4,5 MPa) vykazoval největší odsiřovací aktivitu katalyzátor A. U tohoto experimentu bylo také dosaženo snížení celkové síry pod 10 mg.kg-1.

Klíčová slova: hydrodesulfurace, alkyldibenzothiofen, modelová surovina, aktivita katalyzátoru,
4/2019 - stránky 125 - 132DOI: 10.35933/paliva.2019.04.04

Fotovoltaické zdroje a emise skleníkových plynů

Petr Buryan, Pavel Donát

V článku jsou uvedeny údaje dokládající množství emisí, zejména oxidu uhličitého, vypouštěné do ovzduší z klasických elektrárenských bloků v časových obdobích, kdy jsou centrálně odpojovány z elektrické distribuční sítě, protože do této sítě jsou přednostně připojeny fotovoltaické zdroje elektrické energie. Nutnost udržování klasických elektrárenských bloků spalujících fosilní paliva v záložním provozu je nezbytná proto, aby mohla být podle pokynů regulátora rychle pokryta spotřeba elektrické energie v případech náhlých a neočekávaných výkyvů poptávky, např. když nastane omezení slunečního svitu.

Klíčová slova: fotovoltaické zdroje, skleníkové plyny
4/2019 - stránky 133 - 137DOI: 10.35933/paliva.2019.04.05


technická podpora šéfredaktor