Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

2/2014

Vliv LCO na rychlost hydrodesulfurizace a deaktivace katalyzátoru

Aneta Prokešová, Michal Zbuzek, Vratislav Tukač, David Kubička

současné době je možné pozorovat nárůst spotřeby motorové nafty a zároveň rostoucí požadavky na její kvalitu. Suroviny s vyšším obsahem aromatických látek a sirných sloučenin jsou často přidávány do proudu při zpracování vstupní suroviny, přičemž je požadováno zachování vysoké kvality finálního produktu. Proto byl studován inhibující vliv lehkého cyklového oleje (LCO) obsahujícího poměrně velké množství aromatických sloučenin, které mohou negativně ovlivnit kvalitu nafty a obsahu síry v důsledku obsahu polycyklických aromatických sloučenin. Byl sledován vliv různých množství LCO v přívodním proudu na složení produktů a stupeň hydrodesulfurizace. Na základě experimentálních údajů byly matematicky stanoveny konstanty rych-losti deaktivace a hydrodesulfurizace katalyzátoru.

Klíčová slova: HDS katalyzátory, lehký cyklový olej, rychlostní konstanta hydrodesulfurizace, r
2/2014 - stránky 45 - 50DOI: 10.35933/paliva.2014.02.01

Separace bioplynu pomocí membránových separačních procesů, přehled

Pavel Izák

Práce má za cíl seznámit čtenáře i širokou laickou veřejnost s novými trendy při čištění bioplynu membránovými separačními procesy. Článek seznámí čtenáře s mechanismem separačního membránového procesu, s teplotně modifikovanými polymery, zakotvenými iontovými membránami a vodní kondenzující membránou.

Klíčová slova: rozpustnostně - difuzní model, teplotně modifikované polymery, zakotvené iontové
2/2014 - stránky 51 - 54DOI: 10.35933/paliva.2014.02.02

Meze výbušnosti plynu z dekontaminační termodesorpce zemin

Buryan Petr, Hlinčík Tomáš, Skoblia Siarhei, Beňo Zdeněk
Článek se zabývá problematikou nízkoteplotní pyrolýzy sušené kontaminované zeminy. Kontaminovaná zemina pocházela z tzv. laguny, ve které byly deponovány odpady z rafinace vyjetých, převážně motorových olejů. Provedené laboratorní experimenty a analýzy naznačují, že tento materiál se velmi dobře rozkládá při teplotách dosažitelných v současné technologické praxi (350 °C). Za velmi závažné zjištění lze považovat velký vývin toxických, hořlavých a výbušných plynů obsahujících zejména oxid uhelnatý, methan, vodík, nasycené a nenasycené uhlovodíky C2 až C4, sulfan, organické sirné komponenty, atd. Článek shrnuje laboratorní postupy, které byly použity k zahájení projekce pilotní jednotky pro dekontaminaci zemin tvořících hráze a podloží lagun.
2/2014 - stránky 55 - 58DOI: 10.35933/paliva.2014.02.03

Pyrolýza českého hnědého uhlí za přítomnosti katalyzátoru na bázi W-Ni na laboratorní jednotce

Lenka Jílková, Karel Ciahotný, Jaroslav Kusý

Pyrolýzní hnědouhelné dehty lze využít k rafinační úpravě k získání látek vhodných k výrobě pohonných hmot. Rafinační úprava kapalin získaných pyrolýzou z hnědého uhlí je však obtížná, protože při zahřívání reagují některé složky těchto kapalin za tvorby vysokomolekulárních látek, což vede až ke ztuhnutí zahřívané tekutiny. Proto byla zkoumána možnost rafinační úpravy těkavých produktů pyrolýzy hnědého uhlí v parní fázi ještě před jejich kondenzací dvoustupňovou termicko - katalytickou rafinací. K rafinaci byla použita v prvním stupni alumina a ve druhém stupni katalyzátor na bázi W-Ni. Tyto látky byly umístěny ve vrstvách přímo do pyrolýzního reaktoru nad vrstvu pyrolyzovaného uhlí, takže všechny těkavé pyrolýzní produkty vznikající během pyrolýzy hnědého uhlí procházely postupně oběma vrstvami. Z provedených pyrolýzních testů vyplývá, že použití katalyzátoru zlepšuje jak vlastnosti pyrolýzního plynu, tak organické fáze pyrolýzního dehtu, která je určena k dalšímu rafinačnímu zpracování.

Klíčová slova: pyrolýza, katalytická pyrolýza, W-Ni katalyzátor, hnědé uhlí, alumina
2/2014 - stránky 59 - 62DOI: 10.35933/paliva.2014.02.04

Paliva a biopaliva – hledání řešení

Jiří Plitz

Vývoj evropské legislativy pro motorová paliva vede k zvyšování podílu biopaliv jako nedílné součásti balíku paliv uváděných na trh a nástroj na snižování emisí skleníkový plynů. Zákonné zvyšování podílu biopaliv přinese v brzké době průmyslu výrazné problémy. Tento příspěvek uvádí jejich nástin.

Klíčová slova: paliva, biopaliva, emise skleníkových plynů
2/2014 - stránky 63 - 65DOI: 10.35933/paliva.2014.02.05

Čištění vodíku pro použití v palivových článcích

Jan Hadrava, Roman Vokatý

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři přehled metod určených k čištění vodíku pro energetické aplikace. Používané metody se odlišují základním pracovním mechanismem. Jedná se především o adsorpci, membránové čištění, absorpci nebo katalytické procesy. Každý způsob čištění má svá pozitiva i negativa a jeho výběr bývá obvykle závislý na složení vstupního plynu. Po vyčištění je možné dosáhnout obsah vodíku až 99,999%. Takový stupeň čistoty vodíku je pro použití v palivových článcích dostatečný. Technologie čištění se potkávají s problémy se selektivitou, nízkým výkonem či katalytickými podmínkami a v neposlední řadě i nízkou finanční efektivností.

2/2014 - stránky 66 - 72DOI: 10.35933/paliva.2014.02.06


technická podpora šéfredaktor