Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

3/2019

Skládkování obalů mléčných výrobků a tvorba skleníkových plynů

Petr Buryan, Tomáš Hlinčík

Ze získaných laboratorních poznatků o chování jednorázových obalů běžně konzumovaných mléčných potravinářských výrobků obsahujících hliník, které jsou v současnosti s ohledem na ekonomickou náročnost likvidovány v neupravené formě skládkováním nebo po spálení v energetických zařízeních různého výkonu včetně domácích topenišť jako vedlejší energetické produkty ve skládkových tělesech, je možné odvodit množství vznikajícího vodíku. Ten účinkem methanogenních bakterií je transformován na biomethan, který po uvolnění ze skládek do ovzduší se významně podílí na skleníkovém efektu. Získaná data dokladují, že tyto jednorázové komunální odpady by neměly být likvidovány nyní aplikovanými postupy, ale měly by být nahrazeny jinými materiály nebo v maximální míře by měly být v řadě případů upraveny jejich velikosti, tvary a zejména jejich hmotnosti.

3/2019 - stránky 63 - 70stáhnout PDF

Záchyt CO2 hydrotermálně alterovanými popílky

Barbora Miklová, Marek Staf

Článek se týká problematiky snižování emisí oxidu uhličitého ze stacionárních zdrojů, které spalují fosilní palivo (uhlí). K separaci oxidu uhličitého ze spalin se dají použít různé technologie, z nichž adsorpční metoda je zmiňována jako vysoce perspektivní. Tato metoda spočívá v záchytu CO2 na porézní pevný materiál (adsorbent). Adsorpce se dá realizovat v zásadě dvěma způsoby, a to jako: nízkoteplotní záchyt, při kterém se výrazněji projeví fyzikální adsorpce, nebo ireverzibilní vysokoteplotní záchyt, na němž se více podílí chemisorpce. Studie popisuje metody přípravy zeolitů z elektrárenských popílků a hodnocení jejich vlastností pro nízkotep-lotní sorpci CO2. Zeolity byly syntetizovány dvoustupňovým procesem, při kterém po tavení suroviny s defino-vaným množstvím hydroxidu sodného následovalo zpracování taveniny mokrou cestou. Alternativně byl testo-ván i postup zahrnující pouze hydrotermální fázi. Následně byly připravené vzorky otestovány v průtočné la-boratorní aparatuře, kde se experimentálně zjišťovaly jejich maximální sorpční kapacity pro CO2. Experimenty byly prováděny za atmosférického tlaku v čistém CO2 za různých teplotních režimů (20, 30 a 40 °C).

3/2019 - stránky 71 - 77stáhnout PDF

Gaseous emissions in automatic residential heating appliance using rice husks as solid biofuel

Van Minh Duong, Ursula Flener

The experimental work extended recent empirical information on rice husks in conventional thermochemical applications. These agriculture residues were characterized as the potential solid biofuel option with considerable net heating value of 15800 kJ/kg and observed first sign of ash deformation at the temperature of 1450 °C. A commercial residential heating unit with automatic pelletized fuel loading and horizontal flue gas outlet was assembled as the test appliance. Major components in flue gas stream during steady-state operations confirmed typical emission fluctuating profiles of solid biofuel in residential heating appliance. Mean values of carbon dioxide (CO2), carbon monoxide (CO), nitric oxide (NO), sulfur dioxide (SO2), total organic carbon (TOC) and particulate matter (PM) were summarized referred to 13% oxygen (O2) in standard reference conditions or energy content of fuel (mg/MJ). The obtained emission profiles highlighted distinct correlations between volume fractions of gaseous components depending on the elemental contents presented in rice husks. Particulate matters emitted containing unburnt carbonaceous solid and inorganic material remained as by-products showed significant high mass concentrations due to the poor combustion conditions in small-scale installation agreed with earlier work. The intermittent and short maintained steady-states caused by extensive rice husks ash agglomeration occurred on the fire chamber and ashtray were remarked for further investigation.

3/2019 - stránky 78 - 86stáhnout PDF

Plynovodní úsady jako zdroj informací o stavu plynárenské soustavy

Tomáš Hlinčík, Daniel Tenkrát, Pavel Šimáček

Čištění tranzitních i vysokotlakých vnitrostátních plynovodů je standardní operace prováděná všemi provozovateli tranzitních i distribučních plynovodů. Vnitřní inspekce plynovodů prováděná inteligentními inspekčními nástroji (tzv. ježky) pak poskytuje provozovatelům plynovodů důležité informace např. o úbytcích materiálu, korozi či mikrotrhlinách ve stěně plynovodů. Nicméně i složení a charakter plynovodních úsad získaných provozním čištěním, které zpravidla předchází použití inteligentních ježků, může provozovatelům poskytnout důležité informace o stavu potrubní sítě a může pomoci identifikovat provozní problémy i jejich zdroj. V tomto článku bylo u vybraných vzorků plynovodních úsad nejprve provedeno stanovení těkavých podílů a stanovení popela. Následně byl proveden prvkový rozbor anorganické podílu a stanovení obsahu vody v kapalných vzorcích. Součástí analýz byla i identifikace původu olejových fází. Z výsledků lze konstatovat, že jsou plynovodní úsady tvořeny z větší části anorganickými produkty koroze kovových materiálů potrubí doprovázené dalšími minoritními prvky. Kapalná část úsad má povahu uhlovodíkové směsi s majoritním zastoupením turbínového oleje z kompresorových stanic. Plynovodní úsady jsou tvořeny přibližně 60 – 90 % turbínového oleje a 10 – 40 % vyšších uhlovodíků. Množství vody v plynovodních úsadách bylo pouze ve stopovém množství.

3/2019 - stránky 87 - 93stáhnout PDF

Vliv podmínek hydrogenačního zpracování řepkového oleje na kvalitu získaných produktů

Veronika Váchová, Petr Straka, Anastasia Malysheva, Josef Blažek

Hydrogenačním zpracováním řepkového oleje prováděným s použitím sulfidického Ni-Mo/γ-Al2O3 katalyzátoru při teplotách 320 – 360 °C a tlacích 4 a 8 MPa byly získány plně deoxygenované produkty složené z nasycených uhlovodíků. Plynné produkty, jejichž výtěžky se pohybovaly kolem 14 hm. %, byly složeny především z CO, CO2 a propanu. Celkový výtěžek organické fáze kapalných produktů byl cca 82 hm. %. V získaných produktech bylo výrazně více C17 n-alkanu než C18 n-alkanu, protože při konverzi řepkového oleje převládala hydrodekarbonylace/hydrodekarboxylace nad hydrodeoxygenací. S rostoucí teplotou se mírně snižoval výtěžek n-alkanu C18 a zvyšoval výtěžek n-alkanu C17. Se zvyšující se reakční teplotou se v důsledku hydrokrakování mírně zvyšoval výtěžek n-alkanů C10 – C16 a v důsledku izomerace výtěžek izoalkanů, s vyšším použitým tlakem se jejich výtěžek naopak mírně snižoval. Získané kapalné produkty měly velmi vysoký cetanový index (104 - 105). Jejich viskozita byla v souladu s normou ČSN EN 590 pro motorové nafty, na rozdíl od hustoty, která byla nízká, a filtrovatelnosti, která byla příliš vysoká (17 – 20 °C). Z vybraných produktů hydrogenačního zpracování řepkového oleje a fosilní motorové nafty byly připraveny směsi (10:90; 20:80 a 30:70 hm. %), jejichž základní fyzikálně-chemické parametry splňovaly požadavky normy ČSN EN 590.

3/2019 - stránky 94 - 100stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://www.erz2020.cz/cz/o-projektu?m=1

technická podpora šéfredaktor