Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

3/2012

Laboratorní testování oxidační stability turbínových olejů

Nadiia Ladyka, Jaroslav Černý

Článek se zabývá sledováním oxidační stability turbínových olejů během jejich provozu. Byla ověřena možnost náhrady běžně používaného oxidačního testu RPVOT testem jiným, jehož provedení by bylo časově kratší a schůdnější v provozních podmínkách. Byla zvolena možnost použití oxidačního testeru PetroOxy, který je používán pro stanovení oxidační stability motorových paliv. Byly zvoleny a odzkoušeny takové podmínky testu, které umožnily zkrácení testu přibližně na třetinu oproti RPVOT testu. Byla provedena korelace výsledků stanovení oxidační stability provozovaných i nových turbínových olejů.

3/2012 - stránky 61 - 65stáhnout PDF

Mžiková mikropyrolýza plastů

František Procháska, Martin Staš, Ondřej Kapasný

Odpadní plasty dnes představují velice perspektivní zdroj, a to jak pro produkci energie, tak především pro produkci paliv či surovin pro petrochemický průmysl. Jedním z možných způsobů, jak tento jejich potenciál využít, je termické štěpení – pyrolýza. Cílem publikované práce bylo vytvoření vhodné metodiky k charak-terizaci produktů pyrolýzy plastů či jejich směsí realizované pomocí mžikové mikropyrolýzy s využitím GC-MS instrumentace a následná aplikace této metodiky při sledování závislosti frakčního složení produktů takovéto pyrolýzy plastů či jejich směsí na použitých experimentálních podmínkách.

3/2012 - stránky 66 - 73stáhnout PDF

Technologie pro pyrolýzu paliv a odpadů

Lenka Jílková, Karel Ciahotný, Radek Černý

Příspěvek poskytuje základní přehled pyrolýzních technologií, které se používají pro termické zpracování uhlí, biomasy a odpadů v průmyslovém měřítku. Jednotlivé technologie se liší zejména druhem pyrolyzované suroviny (uhlí, různé druhy biomasy, tuhý komunální odpad, čistírenský kal apod.), procesními podmínkami (teplota pyrolýzy, doba zdržení pyrolýzních produktů v reaktoru, odvod produktů z reakčního prostoru), či v konstrukci pyrolýzního reaktoru (typ, způsob ohřevu).

3/2012 - stránky 74 - 80stáhnout PDF

Porovnání zkrápěného a vzestupného toku suroviny v laboratorních reaktorech

Michal Zbuzek, David Kubička, Aneta Prokešová, Vratislav Tukač

Práce se zabývá možnostmi laboratorního testování aktivity odsiřovacích katalyzátorů využívaných při rafinaci středních ropných frakcí. Pro účely testování se používají reaktory s pevným ložem katalyzátoru se dvěma způsoby toku suroviny reaktorem. Cílem tohoto článku je porovnání výhod a nevýhod reaktoru zkrápěného a reaktoru se vzestupným tokem suroviny. Pracoviště VÚAnCh a.s. disponuje testovacím zařízením, které umožňuje provozování reaktoru s oběma způsoby toku.

3/2012 - stránky 81 - 87stáhnout PDF

Porovnání surovin a produktů hydrorafinace atmosférického plynového oleje a lehkého cyklového oleje

Josef Blažek, Daniel Maxa

Práce se zabývá porovnáním složení a vlastností surovin a produktů hydrogenační rafinace lehkého cyk-lového oleje (LCO) z fluidního katalytického krakování a atmosférického plynového oleje (APO) z destilace ropy. Obě suroviny byly podrobně charakterizovány a poté podrobeny hydrorafinaci na komerčním CoMo/Al2O3 katalyzátoru v laboratorním průtokovém reaktoru. Při jejich hydrorafinaci došlo k hluboké desulfuraci (cca 99,5 % hm.) a k denitrogenaci (91, resp. 84 % hm.). V důsledku hydrogenace se v LCO snížil obsah diaromátů z 58 % hm. na 11 % hm. Diaromáty se hydrogenací přeměnily hlavně na monoaromáty (nárůst o 48 % hm.), v menším rozsahu proběhla i hydrogenace monoaromátů na nasycené sloučeniny (nárůst o 9 % hm.). Došlo také k výraznému poklesu obsahů polyaromátů a polárních látek. V důsledku hydrogenace aromatických sloučenin se snížila hustota LCO o 37 kg·m-3, a o 7 jednotek se zvýšil jeho cetanový index. Změny ve vlastnostech a složení APO způsobené hydrorafinací byly mnohem menší. V hluboce rafinovaných LCO a APO byla zbylá síra vázáná hlavně ve formě 4,6-dimethyldibenzothiofenu, v menším množství i ve formě jiných dibenzothiofenů alkylovaných v hlavně v polohách 4 a 6.

3/2012 - stránky 88 - 93stáhnout PDF

Odstraňování CO2 z bioplynu adsorpcí za vyšších tlaků

Veronika Vrbová, Alice Procházková, Karel Ciahotný

Bioplyn vyráběný v bioplynových stanicích se nejčastěji využívá v kogeneračních jednotkách k výrobě elektrické energie. Současně vyráběné teplo se však často maří vypouštěním do vzduchu, čímž dochází k vysokým energetickým ztrátám, celková účinnost využití energie obsažené v bioplynu je nízká a obvykle nepřekročí 40 %. Z tohoto důvodu jsou vyvíjeny technologie úpravy bioplynu na biomethan. Takto upravený bioplyn, s obsahem methanu vyšším než 95 %, je možné dále uplatnit jako pohonnou látku pro vozidla (je v souladu s Bílou knihou dopravní politiky EU a Zprávou expertní skupiny EU pro budoucí alternativní paliva) nebo může být vtláčen do místní distribuční sítě zemního plynu. Tento článek je zaměřen na testování adsorpční metody, která se jako jedna z metod k separaci oxidu uhličitého z bioplynu úspěšně používá v provozní praxi. Je zde popsáno testování různých adsorbentů pro separaci CO2 z modelové směsi plynů v laboratorních podmínkách i další testování vybraných adsorbentů s použitím reálného bioplynu, které bylo prováděno na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubeneč.

3/2012 - stránky 94 - 99stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor