Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

Milí čtenáři,

vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu. Děkujeme Vám.

Za redakční radu

Karel Ciahotný
šéfredaktor

 


 

Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS

Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů.
Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.

 


 



Aktuální číslo:

Syntéza katalyzátorů pro methanizační reakci

Veronika Šnajdrová, Tomáš Hlinčík, Lenka Jílková, Veronika Vrbová, Karel Ciahotný

Příspěvek se zaměřuje na syntézu a charakterizaci vybraných katalyzátorů vhodných pro methanizaci oxidu uhličitého vodíkem. Jako nosič všech studovaných katalyzátorů byl použit boehmit kalcinovaný při teplotě 500 °C. Na tento nosič byly posléze naneseny následující katalyzátory: Ni, Ni-Co a Ni-Mo. V první části se článek zabývá detailním popisem syntézy a vlastností nosiče katalyzátorů. V druhé části jsou uvedeny postupy přípravy jednotlivých katalyzátorů včetně jejich následné charakterizace. V závislosti na počtu impregnací jsou sledovány tyto parametry: zastoupení aktivního prvku/prvků, BET povrch katalyzátoru a celkový objem pórů.

4/2017 - stránky 99 - 104stáhnout PDF

Criteria pollutant emission factors of domestic thermal units

František Skácel, Viktor Tekáč

Domestic thermal units (DTU) combusting various solid and/or fluid fuels are significant source of air pollution. Their contributions to the air quality should be taken into account. Criteria pollutants emission factors are quite high and exceed those of huge fireplaces. Emission factors of CO, SO2, NO2, TOC, SPM and POPs for different fuels and appliances were calculated on the recently measured values. Those factors would be used for evaluation of a real impact of small appliances on the ambient air.

4/2017 - stránky 105 - 107stáhnout PDF

Potenciál karbonátové smyčky pro odlučování CO2 v metalurgických provozech

Marek Staf

Příspěvek je zaměřen na kritické posouzení možností nasazení vysokoteplotní regenerativní sorpce oxidu uhličitého na hutních závodech, které jsou v České republice v provozu. Vyhodnocení se opírá o soubor technických kritérií, jako je konkrétní technologie emitující CO2, druh reaktantu, rozmístění jednotlivých prvků této technologie v areálu podniku atd. Jako významný parametr bylo diskutováno též stáří v současnosti provozovaných zařízení a odhad jejich další životnosti v závislosti na výhledu prodeje železa a oceli. Bylo zjištěno, že pět nejvýznamnějších závodů vyrábějících či zpracovávajících surové železo a ocel umožňuje principiálně implementovat CCS technologii, nicméně efektivně separovat by bylo možné pouze jistou část z emitovaného oxidu uhličitého.

4/2017 - stránky 108 - 119stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor