Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

Milí čtenáři,

vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu. Děkujeme Vám.

Za redakční radu

Karel Ciahotný
šéfredaktor

 



Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS

Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů.
Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.

 



Zařazení časopisu Paliva do databáze Scopus

Časopis Paliva byl v roce desátého výročí své existence zařazen do databáze Scopus. Paliva jsou tak jediným odborným časopisem v České republice zaměřeným na tuto problematiku, zařazeným v této uznávané databázi. Zařazením časopisu Paliv do databáze Scopus očekáváme další zvýšení kvality publikací a větší podíl článků v anglickém jazyce. Zároveň tak vzniká i nová příležitost pro budoucí autory z řad odborné veřejnosti, ale především akademických pracovníků a studentů pro jejich plánované publikace.
 


 



Aktuální číslo:

A mathematical model of relation and origin of variation between CRI and CSR indexes

Danil Alekseev, Andrey Smirnov, Konstantin Chalyy

The aim of this work is both the mathematical relation and the value variation analysis between CRI and CSR indexes. For this aim the physical mathematical model is proposed on the basis of the ISO-test. The physical basis of the model is a material balance of a one piece of coke from the ISO sample. Results of calculating by the model are curves of CSR=f(CRI) which reproduces the regressions in analogy with CSR=a+b.CRI for most coke-producing countries. The model showed that a larger part of CSR=f(CRI) curve is linear and that a universal regression in analogy with CSR=a+b.CRI does not exist. As follows from the model, every piece of coke from the ISO sample has its own CSR=f(CRI) curve with a CRI and CSR point. Between pieces of coke, variations of CRI and CSR values can be explained by the open pore amount, the coke pores’ surface area, the statistical distribution of molecular oriented domains on the basis of Lc and the coke piece mass. In our results, pores with a geometrical orientation from the outside to the center of a coke piece and having a minimum length significantly influence on the coke quality according to CRI and CSR indexes.

Klíčová slova: coke, NSC test, coke strength after reaction, coke reactivity, mathematical phys
3/2021 - stránky 70 - 85DOI: 10.35933/paliva.2021.03.01

Nízkonákladové přírodní sorbenty oxidu uhličitého dostupné v ČR

Marek Staf, Barbora Votavová

Článek se věnuje tématu adsorpce oxidu uhličitého na vzorcích hornin, z nichž dva jsou bohaté na montmorillonit a jeden na kaolinit. Posledním srovnávacím vzorkem je často používaný zeolit klinoptilolit. V teoretické části jsou shrnuty některé aktuální výzkumy týkající se využití bentonitů jako adsorbentů, a to jednak ve své surové podobě, jednak po různých chemických úpravách. Zde prezentovaná studie nenavrhuje žádný modifikační postup, ale testuje vzorky neupravené a vzorky podrobené kalcinaci při teplotách 250–750 °C. Kalcinace probíhala pomocí karuselového TGA s navážkami jednotek gramů, což zároveň umožnilo záznam křivek hmotnostních změn a získání dostatečného množství kalcinátů pro další analýzy. Z hlediska dosažení nejvyššího specifického povrchu a celkového objemu pórů se optimální kalcinační teplota u vzorků fylosilikátů pohybovala v rozmezí 250–450 °C. Přírodní zeolit naopak vykazoval zhoršení obou těchto parametrů při jakékoli teplotě přesahující 150 °C. Stejná teplotní závislost byla zjištěna i v případě adsorpčních kapacit stanovovaných automatickým analyzátorem Autosorb IQ pomocí čistého CO2. Měření na tomto přístroji zároveň potvrdila, že vybrané levné přírodní materiály poskytují srovnatelné adsorpční kapacity jako komerčně dostupné molekulové síto 13X sloužící zde jako referenční vzorek. Na základě provedených analýz byly stanoveny výchozí podmínky úpravy vzorků pro nadcházející měření adsorpčních vlastností na větší aparatuře pracující v režimu PSA/TSA.

Klíčová slova: bentonit, montmorillonit, adsorpce, oxid uhličitý, specifický povrch
3/2021 - stránky 86 - 95DOI: 10.35933/paliva.2021.03.02

Impact of the anaerobic digestion process configuration on the sludge dewaterability

Marie Vojtíšková, Pavel Jeníček

Anaerobic sludge digestion is an important tool for converting sludge into a renewable fuel - biogas. However, digested sludge can also be used as a fuel, and a fundamental parameter determining the energy value of digested sludge is as effective as possible dewatering. The main aim of the presented study was to evaluate how the anaerobic digestion (AD) technology and post-treatment technology can affect sludge dewaterability. Two technological alternatives of AD were evaluated: mesophilic (MAD) and thermophilic (TAD). In addition, also the effect of postaeration of digested was evaluated. The dewaterability was assessed using two methods based on centrifugation and filter pressing. Finally, the sludge cake concentration of total suspended solids (TSS) was compared. The results showed the difference in sludge dewaterability for the tested sludges: The sludge cake concentration was similar or slightly higher for MAD compared to TAD sludge. Post-aeration of digested sludge increased sludge cake concentration.

Klíčová slova: Anaerobic digestion; biogas; dewaterability; mesophilic; post-aeration; thermoph
3/2021 - stránky 96 - 101DOI: 10.35933/paliva.2021.03.03

Transformace uhelných elektráren na paroplynové

Ondřej Hlaváček, Tomáš Hlinčík

V současné době je nejen v České republice stále větší tlak na snižování emisí oxidu uhličitého a také na ukončení těžby a spalování uhlí. Jednou z cest, jak využít stávající provozy uhelných elektráren, je jejich transformace na paroplynové elektrárny. Ty mají nejen nižší emise a vyšší účinnost než uhelné elektrárny, ale také představují stabilní zdroj elektrické energie v porovnání s větrnými nebo solárními elektrárnami. Článek se zaměřuje na samotný popis a princip paroplynové elektrárny, včetně porovnání jejich výhod oproti uhelným elektrárnám. Dále zmiňuje a porovnává způsoby transformace stávajících uhelných elektráren na paroplynové. V závěru je diskutováno možné rozšíření těchto elektráren v České republice v následujících letech s ohledem na politiku EU ve směru ochrany klimatu.

Klíčová slova: elektrárna; uhlí, plyn, repowering, plynová turbína
3/2021 - stránky 102 - 106DOI: 10.35933/paliva.2021.03.04

Sulfint – česká technologie odsíření plynu

Karel Ciahotný
V článku je popsána jedna z technologií odsíření plynů vyvinutých v Čechách. Jedná se o technologii, která používá k odstraňování sulfanu z plynů organické komplexy různých kovů. Byla objevena a intenzivně zkoumána v ÚVP Praha a později také na VŠCHT Praha. První poloprovozní zkoušky proběhly s odsířením koksárenského plynu na Koksovně Vítězný únor v Ostravě, kde také bylo později postaveno první provozní zařízení pracující s danou technologií. Další provozní zařízení pracující s touto technologií bylo uvedeno do provozu v Palivovém kombinátu Antonína Zápotockého v Ústí nad Labem a sloužilo k odsíření expanzních plynů z tlakového čištění svítiplynu systémem Rectisol. Technologie byla pojmenována názvem Sulfint. Obě zařízení úspěšně pracovala až do ukončení provozu svítiplynového systému zásobování plynem v České republice v polovině devadesátých let minulého století.
Klíčová slova: plyn,
Klíčová slova: plyn, odsíření, organické komplexy kovů
3/2021 - stránky 107 - 112DOI: 10.35933/paliva.2021.03.05


technická podpora šéfredaktor