Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

Milí čtenáři,

vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu. Děkujeme Vám.

Za redakční radu

Karel Ciahotný
šéfredaktor

 


 

Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS

Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů.
Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.

 


 



Aktuální číslo:

Vysokotlaká návaznost měřidel průtoku zemního plynu

Daniel Tenkrát, Ondřej Prokeš

Příspěvek se zaměřuje na aspekty metrologické návaznosti měřidel průtoku zemního plynu a diskutuje zejména problematiku nízkotlaké a vysokotlaké kalibrace plynoměrů. Dále si klade za cíl seznámit čtenáře v souvislostech s vývojem v oblasti harmonizace vysokotlakého kubického metru zemního plynu a se základními postupy používanými v Evropě k zajištění návaznosti na základní jednotky SI.

1/2017 - stránky 1 - 8stáhnout PDF

Výzkum procesu vysokoteplotní karbonátové smyčky v ČR

Karel Ciahotný

Proces vysokoteplotní karbonátové smyčky pro záchyt CO2 ze spalin a z odpadních plynů je ve světě intenzivně vyvíjen přibližně 10 let. V České republice jsou dobré předpoklady pro jeho aplikaci v průmyslovém měřítku. Jsou zde také velká naleziště vápenců vysokého stupně čistoty, které se používají jako sorpční materiál v procesu karbonátové smyčky. Výhodou tohoto procesu ve srovnání s jinými procesy vyvíjenými k záchytu CO2 ze spalin a odpadních plynů je skutečnost, že proces vysokoteplotní karbonátové smyčky pracuje při teplotách v rozmezí od 650 do 900 °C a většinu odpadního tepla vznikajícího v procesu je možné využít k výrobě přehřáté páry a následně elektrické energie. V celkové energetické bilanci tak proces vysokoteplotní karbonátové smyčky zabudovaný do nového spalovacího kotle představuje ve srovnání s jinými vyvíjenými procesy menší ztráty energie a menší pokles čisté účinnosti výroby elektřiny a tepla. Jako zvláště nadějné se jeví nejmodernější technologie fluidního atmosférického spalování spojující odsiřování a dekarbonizaci spalin v integrovaném celku. První rozsáhlý systematický výzkum procesu vysokoteplotní karbonátové smyčky v ČR byl zahájen v roce 2015 na pracovištích VŠCHT Praha, ČVUT Praha a ÚJV Řež v rámci projektu „Výzkum vysokoteplotní sorpce CO2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky“ (NF-CZ08-OV-1-005-2015), který je podpořen grantem z Norska - Program CZ08 „Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie“. V článku jsou popsány hlavní výzkumné aktivity realizované na jednotlivých pracovištích, zařízení používaná k výzkumu této technologie i hlavní dosažené výsledky.

1/2017 - stránky 9 - 17stáhnout PDF

Vývin oxidu uhelnatého při skladování hnědého uhlí

Petr Buryan

Z měření nízkoteplotní oxidační aktivity sledovaných vzorků vyplývá, že se z hnědého uhlí Bílina při skladování samovolně uvolňuje vlivem kyslíku ze vzduchu oxid uhelnatý. Zvýšení teploty uhlí z 50 na 80, resp. na 100 °C vedlo ke zvýšení koncentrace oxidu uhelnatého z cca 400 na 1000 a 1600 ppm u uhlí prachového a z cca 500 na 1500 a 2000 ppm u uhlí kusového. Maximum vývinu oxidu uhelnatého ve všech sledovaných případech bylo prokázáno vždy okolo hodiny od počátku zvýšení teploty. Navazující pokles koncentrací CO při dlouhodobém záhřevu odpovídal průměrně cca 100 ppm za týden. Hmotnost transformovaného uhlíku z uhlí do plynného CO během sledovaného modelového záhřevu se pohybovala cca od 100 do 500 g/t uhlí.

1/2017 - stránky 18 - 23stáhnout PDF

Metody používané pro výpočet kompresibilitního faktoru zemního plynu

Tereza Navrátilová, Tomáš Hlinčík

Hodnota kompresibilitního faktoru má zásadní vliv na přepočet prošlého objemu plynu a energie dodané v zemním plynu předávacími stanicemi za vztažných podmínek. V současné době jsou v plynárenství používány pro výpočet kompresibilitního faktoru výpočtové metody dle normy ČSN EN ISO 12 213: Zemní plyn – Výpočet kompresibilitního faktoru. Rovnice těchto metod (AGA 8 – DC92 a SGERG 88) vycházejí z virálního rozvoje stavové rovnice. Další možnou metodou je GERG 2004, resp. GERG 2008, která je aktuálně nejmodernější metodou pro výpočet kompresibilitního faktoru založenou na volné Helmholtzově energii, avšak zatím není v České republice v praxi využívána. Článek popisuje jednotlivé výpočtové metody určené k výpočtu kompresibilitního faktoru zemního plynu.

1/2017 - stránky 24 - 32stáhnout PDF

Uplatnění karbonátové smyčky při čištění spalin ze spalování a spoluspalování odpadu

Marek Staf

Příspěvek je zaměřen na technické aspekty použití vysokoteplotní sorpce oxidu uhličitého na principu karbonátové smyčky při omezování emisí uvedeného skleníkového plynu z procesů termického zpracování odpadů. Ve studii je důraz kladen na dva nejdůležitější způsoby spalování odpadu, a sice na spalování TKO v roštových kotlích městských spaloven a na spoluspalování odpadu v rotačních pecích cementáren. Článek diskutuje konstrukční řešení jednotlivých technologií, fyzikálně-chemické podmínky procesu a klade je do kontextu výsledků vlastního výzkumu sorpčních vlastností vybraných substrátů. Z dostupných údajů jsou vyvozeny závěry, týkající se počtu zařízení, u nichž by mohla být metoda cyklického regenerativního záchytu CO2 úspěšně nasazena.

1/2017 - stránky 33 - 45stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor