Odborný časopis zaměřený na těžbu, zpracování, zušlechťování a využití fosilních paliv, biopaliv, a energetiku. V elektronické podobě čtvrtletně vydává Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
English Česky
Aktuální číslo

Milí čtenáři,

vítejte na webových stránkách časopisu Paliva. Časopis je vydáván čtvrtletně pouze elektronickou formou, která v dnešní době zaručuje širokou a rychlou dostupnost pro odbornou veřejnost. Je otevřen nejen výzkumným pracovníkům, ale i technikům pracujícím v palivářských závodech, rafineriích, elektrárnách, plynárnách a firmách zabývajících se chemickým a energetickým využitím jak fosilních, tak i alternativních paliv. Snahou a cílem vydávání časopisu je efektivně propojit v oblasti odborných informací výzkumné palivářské organizace se sférou uživatelů výsledků výzkumu, tedy firmami orientovanými na tuto problematiku. Od roku 2010 je časopis Paliva zařazen do seznamu uznávaných recenzovaných časopisů, který sestavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Všechny příspěvky zveřejňované v časopise procházejí recenzním řízením u dvou nezávislých recenzentů. Budeme rádi, stanete-li se pravidelnými čtenáři našeho časopisu a budete jej také využívat ke zveřejňování Vašich výsledků výzkumu. Děkujeme Vám.

Za redakční radu

Karel Ciahotný
šéfredaktor



Zemřel prof. Kaloč

Dne 30. 10. 2015 náhle zemřel ve věku nedožitých 79 let zakládající člen Redakční rady časopisu Paliva prof. Ing. Miroslav Kaloč, CSc. Profesor Kaloč se po dobu své aktivní vědecké činnosti na VŠB TU Ostrava věnoval především problematice uhlí a aktivního uhlíku a v této oblasti patřil k nejuznávanějším odborníkům v ČR i za hranicemi naší vlasti.
S úctou na něj vzpomínáme.

Za redakční radu
Karel Ciahotný


Zařazení časopisu Paliva do databáze CAS

Časopis Paliva prošel úspěšnou evaluací v Chemical Abstracts Service (CAS) a od začátku roku 2015 byl zařazen do databáze CAS, která v současné době obsahuje více, než 10 tisíc odborných časopisů z celého světa. CAS sleduje bibliografické citace článků zařazených v databázi a umožňuje tak čtenářům z celého světa snadněji získat přístup k informacím publikovaným v článcích sledovaných časopisů.
Redakční rada si od tohoto úspěchu slibuje zvýšení informovanosti světové odborné veřejnosti o článcích publikovaných v časopise Paliva i zvýšení citovanosti jednotlivých článků.



Aktuální číslo:

Porovnání stanovení obsahu síry ve středních destilátech technikou ultrafialové a rentgenové fluorescence

Lucie Šindelářová, Lenka Konrádová

S neustálým snižováním limitního obsahu síry v palivech dochází k vývoji a modernizaci instrumentálních analytických metod, které jsou schopny stanovit i nízké obsahy síry. Cílem práce je porovnání dvou analytických metod určených pro stanovení obsahu síry ve středních destilátech, a to ultrafialové fluorescence a vlnově disperzní rentgenové fluorescence. Konkrétně je porovnávána opakovatelnost stanovení síry, výsledky měření 16 reálných vzorků a vliv přítomnosti kyslíkatých a dusíkatých látek ve vzorku na výsledky stanovení. Dále jsou zkoumány kalibrační závislosti 4 různých sad standardních roztoků. Na základě všech těchto experimentálních měření bylo zjištěno, že ultrafialová fluorescenční analýza je přesnější metodou pro stanovení nízkých obsahů síry než rentgenová fluorescence.

4/2015 - stránky 79 - 83stáhnout PDF

Removing carbon dioxide from flue gas using high temperature carbonate looping

Karel Ciahotný, Marek Staf, Tomáš Hlinčík, Veronika Vrbová, Lenka Jílková, Simona Randáková

The article describes the basics of the process of high temperature carbonate looping, which is being developed as one of the methods of CO2 capture from flue gas produced during fossil fuel combustion. Used as adsorbents in this process are mainly alkaline-earth metal oxides, most frequently CaO. A reaction of the sorbent with carbon dioxide occurs under suitable reaction conditions, producing the respective carbonate. As this involves chemical bonding of CO2, the adsorption capacity of the sorbent for CO2 is high. The sorbent is regenerated by increasing the temperature above the temperature of stability of the given carbonate, which causes the carbonate to decompose into an oxide, and CO2 is released in a concentrated form. Because the system operates at high temperatures above 600 °C, it is possible to use the residual heat from the process of carbonate looping for the production of electrical energy in a steam cycle. The article describes the results of laboratory tests of limestone samples from various localities in the Czech Republic, which were tested for CO2 capture in the process of high temperature carbonate looping. The limestone samples were also analysed by the method of elemental analysis, and the CO2 content was determined which is released when heated above the stability limit of the carbonates present in the limestone sample. The results were then compared with the theoretical sorption capacities of the individual samples for CO2, and all cases showed a good correspondence between the measured and the calculated values. Also measured were the adsorption capacities of the individual limestone samples after their previous activation (conversion into oxides) and the acquired results were again compared with the theoretical sorption capacities for CO2 calculated from the composition of individual samples. The selected adsorbent samples were further tested by measuring breakthrough curves for CO2 from a model gas mixture containing ca 14% vol. CO2, and sorption capacities of samples for CO2 for the given experimental conditions were then calculated from the measured breakthrough curves.

4/2015 - stránky 84 - 90stáhnout PDF

Potenciál využití vodíku v ČR

Jiří Hájek, Tomáš Herink

Instalace vodíkových technologií na území ČR nevznikala samovolně, naopak byla vždy spjata s výstavbou nebo intenzifikací rafinérských a petrochemických komplexů. S ohledem na současné úsporné trendy v oblasti spotřeby automobilových paliv na území ČR a ve středoevropském regionu je možné očekávat uplatnění vodíku spíše v souvislosti se zvyšováním kvality rafinérských nebo petrochemických komodit. Přebytky vodíku získaného s využitím fosilních zdrojů se mohou zároveň při nastavení vhodných ekonomických předpokladů uplatnit při vniku nezbytné infrastruktury pro distribuci vodíku určeného pro pohon vozidel poháněných palivovými články.

4/2015 - stránky 91 - 91stáhnout PDF

Reduction of tar formation during combustion of lignite

Petr Buryan, Šimon Buryan

This article summarizes findings obtained during experimental laboratory pyrolysis of lignite from Československá armáda mine. The goal of the experiments was to find high volume additives, which are cheaply available. These additives would reduce undesirable formation of tar during lignite combustion in stoves and other local combustion chambers thereby leading to significant reduction of air pollution in the residential areas. The quantity of the additives ranged from 1.5 to 5 wt%, temperature of lignite pyrolysis was up to 580 °C. Heating process in the lignite pyrolysis during the course of combustion in the local combustion chambers was modelled. The additives selection followed REACH guidelines and conditions of consecutive accumulation of secondary energetic products. The best results out of 17 tested organic and inorganic additives were found for 70 AE and Ekobent bentonites. These additives are also the most practical for this purpose as they are exploited next to the lignite mine.

4/2015 - stránky 95 - 99stáhnout PDF

Příprava experimentálního zařízení pro vysokoteplotní expozice materiálů technologií CCS

Poláčková Jana, Petrů Jana, Berka Jan, Marušáková Daniela

Ekologickým řešením produkce oxidu uhličitého mohou být technologie CCS, které řeší nejen samotný proces záchytu CO2, jeho přepravy a skladování, ale také ekonomičnost dostupných metod a životnost zařízení. Některé technologie CCS počítají s vysokými provozními teplotami (až 900 °C), z čehož plynou vyšší nároky na korozní odolnost a další vlastnosti zvolených konstrukčních materiálů při těchto teplotách. Uvedené požadavky mohou splňovat dva typy materiálů: žárupevné korozivzdorné oceli a superslitiny niklu. Tento článek obsahuje úvod do problematiky CCS a s ní spojeného materiálového výzkumu. Pro testy materiálů pro technologie CCS bylo navrženo zařízení, jehož základní parametry jsou provozní teplota až do 1000 °C a atmosférický tlak, které umožní testování vysokoteplotní koroze v plynných atmosférách technologií CCS.

4/2015 - stránky 100 - 104stáhnout PDF

 - http://www.vscht.cz/homepage/ftop/index/studium/NoveObory
 - http://www.petroleum.cz
 - http://hitecarlo.vscht.cz

technická podpora šéfredaktor